Impedance

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Impedance je fyzikální veličina vyjádřená komplexním číslem (obsahuje reálnou a imaginární složku) popisující zdánlivý odpor součástky a fázový posuv napětí proti proudu při průchodu harmonického střídavého elektrického proudu dané frekvence. Podobně jako elektrický odpor charakterizuje vlastnosti prvku pro stejnosměrný proud, impedance charakterizuje vlastnosti prvku pro střídavý proud. Impedance je základní vlastností, kterou potřebujeme znát pro analýzu střídavých elektrických obvodů. Termín impedance se používá také pro samotný jednobran (prvek nebo obvod se dvěma vývody), který má určitou impedanci.

Značení[editovat | editovat zdroj]

Jelikož je impedance komplexní veličina, značí se jako vektor \mathbf Z. Jednotka impedance je shodná s jednotkou elektrického odporu a reaktance (induktance, kapacitance), kterou je ohm \Omega. Jde o poměr napětí a proudu. Na rozdíl od elektrického odporu, kde je napětí s proudem ve fázi, u impedance mohou být fázově posunuty.

Vyjádření impedance[editovat | editovat zdroj]

Jde o poměr napětí a proudu, kde napětí i proud jsou fázory.

\mathbf Z = \frac{\mathbf U}{\mathbf I}   [\Omega; V, A]

Protože je impedance komplexní veličina, má dvě složky, reálnou a imaginární. Reálnou složku vynášíme na reálnou osu v komplexní rovině a imaginární složku vynášíme na imaginární osu v komplexní rovině.

Impedance jako komplexní veličina

Z charakteristiky vidíme, že platí:

\mathbf Z=R + jX =|\mathbf Z| cos\varphi + j|\mathbf Z|sin\varphi

Polární zápis:

\mathbf Z=|\mathbf Z|e^{j\varphi}

Absolutní hodnotu impedance vypočteme užitím Pythagorovy věty:

|\mathbf Z|=\sqrt{R^2+X^2}

Převrácená hodnota impedance se nazývá admitance. Značí se Y a platí:

\mathbf Z=\frac{1}{Y}   [\Omega; S]

Impedance přenosové trasy Každý elektrický (metalický) datový vodič má svůj vlastní odpor(R [Ohm], jelikož je to "drát" tak i indukčnost( L [H]), jeho izolace (dielektrikum) se projevuje kapacitou( C [F]), ale i ta má svůj odpor, vyjádřený svodou vodivostí(G [S]). Dohromady se tyto prvky vyjadřují impedancí danou vztahem:

Zo=\sqrt{\frac {R + j \omega L}{G + j \omega C}}

Zo má velice významné využití- např impedance u koaxálních kabelů.

Impedance odporu: Z = R\,\!

Impedance cívky: Z = j \omega L\,\! , kde L je indukčnost cívky a ω je úhlová frekvence

Impedance kondenzátoru: Z = \frac {1}{j \omega C}, kde C je kapacita kondenzátoru a ω je úhlová frekvence

Impedance závisí na frekvenci, protože \omega = 2 \pi f\,\!, kde f je frekvence.

Spojování impedancí[editovat | editovat zdroj]

Impedance se spojují stejně jako odpory, jen s tím rozdílem, že jsou to komplexní čísla.

Sériové spojování impedancí[editovat | editovat zdroj]

Impedances in series.svg

\mathbf{Z} = \mathbf{Z}_1 + \mathbf{Z}_2 = (R_1 + R_2) + j(\Chi_1 + \Chi_2) \quad

Paralelní spojování impedancí[editovat | editovat zdroj]

Impedances in parallel.svg

\mathbf{Z} = \mathbf{Z}_1 \| \mathbf{Z}_2 = \left(\mathbf{Z}_1^{-1} + \mathbf{Z}_2^{-1}\right)^{-1} = {\mathbf{Z}_1 \mathbf{Z}_2 \over \mathbf{Z}_1 + \mathbf{Z}_2} \quad

Měření impedancí[editovat | editovat zdroj]

Při měření impedance musíme napájet obvod vždy střídavým sinusovým proudem, protože v případě proudu stejnosměrného bychom měřili pouze činnou složku impedance, tj. ohmický odpor.

Měření voltmetrem, ampérmetrem a wattmetrem[editovat | editovat zdroj]

Vztahy[editovat | editovat zdroj]

Podíl efektivních hodnot napětí a proudu nám dá absolutní hodnotu impedance.

|\mathbf{Z}|=\frac{U}{I}

Velikost fázového posunu

\ P=UIcos\varphi

Velikost činného odporu

P=RI^2=>R=\frac{P}{I^2}

Velikost reaktance

X=|\mathbf{Z}|sin\varphi

Velikost vlastní indukčnosti (pro induktivní charakter zátěže)

L=\frac{X}{2\pi f}

Velikost elektrické kapacity (pro kapacitní charakter zátěže)

\ C=\frac {1}{2\pi f X}

Hraniční impedance[editovat | editovat zdroj]

Velikost hraniční impedance určuje, zda je vhodnější použít zapojení pro malé nebo pro velké impedance.

|\mathbf{Z_h}|\approx \sqrt{(R_A + R_{WP}) \frac{R_VR_{WN}}{R_V + R_{WN}}}
R_A - vnitřní odpor ampérmetru
R_V - vnitřní odpor voltmetru
R_{WP} - vnitřní odpor proudové cívky wattmetru
R_{WN} - vnitřní odpor napěťové cívky wattmetru

Tato metoda není přesná, protože velikosti jednotlivých složek zjišťujeme více výpočty. Používá se pouze pro orientační měření.

Zapojení pro měření malých impedancí[editovat | editovat zdroj]

Zapojení pro měření malých impedancí

Zapojení pro měření velkých impedancí[editovat | editovat zdroj]

Zapojení pro měření velkých impedancí

Metoda tří ampérmetrů[editovat | editovat zdroj]

Neznámou impdanci Z_x zapojíme paralelně se známým odporovým normálem R_N. Třemi ampérmetry měříme efektivní hodnoty proudů v jednotlivých větvích i proud celkový. Metoda tří ampérmetrů je nejpřesnější, jsou-li proudy I_R a I_Z stejně velké a fázový posun způsobený měřenou impedancí je velký.

Metoda tří ampérmetrů

Velikost napětí

\mathbf{U}=\mathbf{Z_x}\mathbf{I_Z}=R_N\mathbf{I_R}

Velikost absolutní hodnoty impedance

\mathbf{|Z_x|}=\frac{RI_R}{I_Z}

Podle prvního Kirchhoffova zákona platí

\mathbf{I}=\mathbf{I_R}+\mathbf{I_Z}

Podle fázorového diagramu platí pro úhel \varphi' kosinová věta

I^2=I_Z^2 + I_R^2 - 2I_RI_Zcos\varphi'

Pro cos\varphi' platí

cos\varphi'=-\frac{I^2-I_Z^2-I_R^2}{2I_RI_Z}

Pro úhel \varphi platí

\ \varphi=180 - \varphi'

Pro cos\varphi platí

\ cos\varphi=-cos\varphi'
cos\varphi=\frac{I^2-I_Z^2-I_R^2}{2I_RI_Z}

Jednotlivé složky impedance budou mít velikost

\ R_x=\mathbf|Z|cos\varphi
\ X_x=\mathbf|Z|sin\varphi

Pro činný výkon na zátěži platí

P=U_ZI_Zcos\varphi=R_NI_RI_Z\frac{I^2-I_Z^2-I_R^2}{2I_RI_Z}=\frac{R_N}{2}(I^2-I_R^2-I_Z^2)

Metoda tří voltmetrů[editovat | editovat zdroj]

Měřená impedance Z_x je zapojena v sérii s odporovým normálem R_N. Pomocí tří voltmetrů měříme efektivní hodnoty úbytků napětí na normálu, na měřené impedanci a napětí celkové.

Metoda tří voltmetrů

Podle fázorového diagramu platí pro úhel \varphi' kosinová věta

U^2=U_Z^2 + U_R^2 - 2U_RU_Zcos\varphi'

Pro cos\varphi' platí

cos\varphi'=-\frac{U^2-U_Z^2-U_R^2}{2U_RU_Z}

Pro úhel \varphi platí

\ \varphi=180 - \varphi'

Pro cos\varphi platí

\ cos\varphi=-cos\varphi'
cos\varphi=\frac{U^2-U_Z^2-U_R^2}{2U_RU_Z}

Jednotlivé složky impedance budou mít velikost

\ R_x=\mathbf|Z|cos\varphi
\ X_x=\mathbf|Z|sin\varphi

Pro činný výkon na zátěži platí

P=U_ZI_Zcos\varphi=\frac{U_ZU_R}{R_N}\frac{U^2-U_Z^2-U_R^2}{2U_RU_Z}=\frac{U^2-U_R^2-U_Z^2}{2R_N}

Hraniční impedance[editovat | editovat zdroj]

Zda máme použít k měření impedance metodu tří ampérmetrů nebo voltmetrů rozhodne hodnota hraniční impedance. Pro určení její velikosti platí vztah.

\mathbf{Z_h}\approx \sqrt{R_AR_V}
R_A - vnitřní odpor ampérmetrů
R_V - vnitřní odpor voltmetrů

Je-li |\mathbf{Z_x}|<|\mathbf{Z_h}|, je pro měření vhodnější metoda tří voltmetrů, pro |\mathbf{Z_x}|>|\mathbf{Z_h}| je pro měření vhodnější metoda tří ampérmetrů.

Obecný můstek[editovat | editovat zdroj]

Obecný můstek

Jde o obdobu Wheatstoneova můstku pro měření odporů. Pokud je v některé z podmínek rovnováhy zastoupen kmitočet, je můstek kmitočtově závislý a lze ho použít nejen k měření impedancí, ale také k měření kmitočtů. Pro měření impedancí jsou výhodnější, kmitočtově nezávislé můstky. Střídavé můstky jsou napájeny z oscilátoru. Nulové indikátory (NI) indikují vyvážení můstku. K tomu se nejčastěji používá osciloskop. Abychom omezili vnější rušivé vlivy, musí být můstky pečlivě zeměny a stíněny.

Podmínka rovnováhy[editovat | editovat zdroj]

\mathbf{Z_1}\mathbf{Z_4}=\mathbf{Z_2}\mathbf{Z_3}
\mathbf{Z}=R\pm jX

Dosadíme-li za jednotlivé hodnoty impedancí hodnoty v exponenciálním tvaru, bude platit:

\mathbf{Z_1}e^{j\varphi_1}\mathbf{Z_4}e^{j\varphi_4}=\mathbf{Z_2}e^{j\varphi_2}\mathbf{Z_3}e^{j\varphi_3}
\mathbf{Z_1}\mathbf{Z_4}e^{j(\varphi_1+\varphi_4)}=\mathbf{Z_2}\mathbf{Z_3}e^{j(\varphi_2+\varphi_3)}

Když tuto rovnici rozdělíme na dvě skalární, dostaneme dvě podmínky rovnováhy.

|\mathbf{Z_1}||\mathbf{Z_4}|=|\mathbf{Z_2}||\mathbf{Z_3}|
\ \varphi_1+\varphi_4=\varphi_2+\varphi_3

Číslicové měřiče impedancí[editovat | editovat zdroj]

Číslicové měřiče impedancí mohou pracovat na různých principech, často se využívá převodník impedance-napětí nebo převodník admitance-napětí s využitím operačních zesilovačů.

Impedance a norma[editovat | editovat zdroj]

S impedancí se lze také setkat při posuzování bezpečnosti elektrických instalací nn (například při revizích). Podmínky pro impedanci sítě TN (běžný druh sítě, nejčastěji používaný, např. i v bytových instalacích), stanoví ČSN 33 2000-4-41 ed.2 v článku 411.4.4. (dříve stará, dnes již neplatná ČSN 33 2000-4-41 v článku 413.1.3.3). Velikost impedance sítě TN určuje bezpečnost instalace tím, že je směrodatná pro rychlost vypnutí předřazeného jisticího přístroje (pojistka, jistič apod.). Aby jistící přístroj vypnul při poruše v dostatečně krátkém čase, musí být impedance dostatečně nízká. Podrobněji viz výše uvedená ČSN.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]