Rakouská teorie hospodářského cyklu
Rakouská teorie hospodářského cyklu se pokouší vysvětlit hospodářské cykly pomocí myšlenek, které pocházejí od rakouské ekonomické školy. Teorie považuje hospodářské cykly (nebo, jak někteří rakušané říkají, „úvěrové cykly“) za nevyhnutelný důsledek nadměrného růstu bankovního úvěru, k němuž přispívá (ze své podstaty škodlivá a neefektivní) politika centrální banky. To způsobuje, že úrokové sazby zůstávají po příliš dlouhou dobu příliš nízké, což vede k nadměrné výši úvěru, vzniku spekulativních bublin a snížení míry úspor.
Zastánci této teorie věří, že udržování nízkých úrokových sazeb a nadměrná tvorba úvěrů ústí v nerovnováhu mezi úsporami a investicemi. Podle teorie se hospodářský cyklus odehrává následujícím způsobem: Nízké úrokové sazby mají tendenci stimulovat bankovní půjčky. Tato expanze úvěrů způsobí rozšíření nabídky peněz (přes proces tvorby peněz v bankovnictví částečných rezerv). To má vést k neudržitelné konjunktuře založené na úvěru, během níž uměle stimulované půjčky „vyhledávají“ postupně ubývající investiční příležitosti. Zastánci si myslí, že v důsledku boomu vznikne velké množství špatných investic. Podle teorie nastane ve chvíli, kdy je exponenciální růst úvěru nadále neudržitelný, korekce čili „úvěrová krize“. Nabídka peněz náhle a prudce poklesne. Trhy se nakonec „vyčistí“ a zdroje jsou realokovány k efektivnějšímu užití.
Mnoho zastánců teorie (např. Murray Rothbard) hájí buď přísnou regulaci bankovního systému (politika úplných, nikoli částečných rezerv), nebo (častěji) svobodné bankovnictví. Hlavními zastánci rakouské teorie hospodářského cyklu byli Ludwig von Mises a Friedrich Hayek. Hayek získal Nobelovu cenu za ekonomii v roce 1974 (spolu s Gunnarem Myrdalem) i za svou práci na této teorii.
Rakouské vysvětlení ekonomického cyklu se výrazně liší od běžného rozumění hospodářským cyklům a je ekonomy hlavního proudu obecně odmítáno. Ekonomové jako Milton Friedman, Gordon Tullock, Bryan Caplan a Paul Krugman uvedli, že považují rakouské vysvětlení za nesprávné. Dále byly způsoby, kterými rakouská škola odvozuje své teorie, kritizovány ekonomy hlavního proudu jako apriorní, neempirické analýzy, jež porušují pravidla pro vědecké teoretizování, která jsou je v ekonomii obvyklá.
Zdroje [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Austrian business cycle theory na anglické Wikipedii.
