Bankovnictví částečných rezerv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Bankovnictví částečných rezerv je taková bankovní praxe, kdy banky půjčují určitý podíl peněžních prostředků získaných z vkladů klientů a zbylý podíl vkladů drží v rezervě (v podobě hotovosti a dalších vysoce likvidních aktiv) a zároveň zachovávají povinnost splatit vklady na požádání. Bankovnictví částečných rezerv je praktikováno všemi současnými obchodními bankami.

Bankovnictví částečných rezerv rozšiřuje nabídku peněz (hotovosti a vkladů na požádání). Tato širší nabídka peněz je několikanásobně větší než měnová báze řízená centrální bankou. Tento násobek (tzv. peněžní multiplikátor) je určen požadavkem na povinné minimální rezervy, případnými dalšími finančními požadavky uloženými finančními regulátory a nepovinnými rezervami obchodních bank. Tyto požadavky omezují množství peněz, které mohou obchodní banky nově vytvořit, a na druhou stranu zajišťují, aby banky měly dostatek hotovosti na krytí běžných výběrů. (Viz též odstavec Multiplikační efekt.)

K problémům může dojít, když chce své vklady vybrat velké množství vkladatelů, což může vyústit až v run na banku nebo dokonce krizi celého bankovního systému. Pro zmírnění těchto problémů centrální banky (nebo jiné vládní instituce) regulují a kontrolují obchodní banky, působí jako věřitel poslední instance pro obchodní banky a rovněž pojišťují vklady klientů obchodních bank.

Multiplikační efekt[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Peněžní multiplikátor.

Multiplikační efekt lze definovat jako opětovnou tvorbu peněz z jednou už zapůjčených prostředků, přičemž v každém stupni předpokládáme, že část prostředků zůstane v bance ve formě rezerv. Ukažme si to na hypotetickém příkladu. Na trhu působí jen jedna banka, která hodlá vždy držet hotovostní rezervy ve výši 10 % depozit na požádání. Marek si do dotyčné banky uloží 100 000 Kč (formou vkladu na viděnou). Banka si 10 000 Kč (10 %) ponechá jako rezervu a zbylých 90 000 Kč „zapůjčí“ Janovi a „připíše“ je na jeho běžný účet. Peněžní zásoba se v důsledku toho zvýšila právě o výši tohoto úvěru: Marek má účetně stále k dispozici svých 100 000 Kč, Jan nyní účetně získal dodatečnou „kupní sílu“ ve výši 90 000 Kč. To však není vše, banka nyní zopakuje tentýž proces, avšak tentokrát s Janovým „vkladem“ 90 000 Kč. A tak dále a tak dále; proces multiplikace depozit pokračuje, dokud banka nedosáhne požadovaného rezervního poměru (v našem případě 10 %). Na konci procesu banka vytvoří na bázi „původních“ 100 000 Kč (hotovostní peníze) dodatečných 900 000 Kč (bezhotovostní peníze ve formě vkladů na viděnou), tedy původní vklad (100 000 Kč) byl bankou „multiplikován“ desetinásobně (na 1 000 000 Kč). Multiplikační násobící činitel vkladu v bance je převráceným zlomkem zlomku povinných bankovních rezerv.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fractional-reserve banking na anglické Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]