Pojištění vkladů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Pojištění vkladů je prostředek ochrany peněz uložených v bankách (prostřednictvím bankovních účtů a případně jiných typů produktů). Tyto peníze jsou bankou pojištěny, takže v případě pádu této banky dostanou vkladatelé své prostředky (resp. jejich velkou část) zpět od pojistitele. Toto pojištění má za cíl ochranu nejen jednotlivých střadatelů, ale i bank, resp. celkovou stabilitu bankovního trhu. V mnoha zemích (včetně zemí EU) je proto pojištění vkladů povinné.

Obsah

[editovat] Cíle pojištění vkladů

V případě, že se rozšíří negativní informace o nějaké bance, můžou vyděšení střadatelé, kteří požadují okamžité vyplacení svých vkladů, přivést banku do vážných problémů. Podobný tzv. run na banku může položit i zcela bezproblémovou banku (u které se jednalo např. o dezinformaci). Předpokládá se, že pojištění vkladů střadatele uklidní, takže negativní zprávy nevyvolají zbytečný výběr vkladů.

Druhou výhodou pojištění je ochrana klientů – pokud banka skutečně zkrachuje, je vkladatelům nahrazena alespoň část jejich vkladů, o které by jinak bankrotem přišli.

Pojištění vkladů je však také předmětem kritiky, neboť jistota daná pojištěním může vést k tzv. morálnímu hazardu, kdy investor podstupuje nepřiměřené riziko, na které nemůže doplatit, protože jeho případnou ztrátu omezí pojištění.[1]

[editovat] Princip funkce

Pojištění vkladů je v principu pojištění jako libovolné jiné – banka platí pojistiteli nějaký poplatek, zpravidla daný procentem objemu pojištěných vkladů (např. v Česku platí banky 0,1 %). V případě pojistné události pak tento pojistitel vyplatí klientům banky příslušnou částku – často nikoli celý vklad, ale jen jeho část, např. 90 %.

Pojištění vkladů zpravidla neprovozují běžné pojišťovny, ale specializované organizace. Většina těchto organizací je sdružena v Mezinárodní asociaci pojistitelů vkladů, evropští pojistitelé se sdružují v Evropském fóru pojistitelů vkladů.

[editovat] Povinné pojištění

V mnoha státech je pojištění vkladů povinné ze zákona. Tak tomu je i v Evropské unii včetně Česka, neboť Směrnice 94/19/ES stanoví, že všechny členské státy musí mít fungující systém pojištění vkladů, který zaručuje náhradu do výše nejméně 20 000 EUR s maximálně 10% spoluúčastí (omezení výplaty nesmí být nižší než 90 %).[2] Některé státy se rozhodly zavést ještě vyšší povinné pojištění. Kvůli celosvětové finanční krizi v roce 2008 došlo v několika zemích k dalšímu výraznému navyšování záruk, načež se na zasedání Rady ministrů hospodářství a financí 7. října 2008 ministři financí států EU dohodli, že by tato záruka měla být v celé EU navýšena na nejméně 50 000 EUR.[3]

V Česku bylo povinné pojištění vkladů zavedeno zákonem o bankách, na základě kterého vznikl Fond pojištění vkladů a stanovila se výše výplaty, jejímž základem je souhrn všech pojištěných vkladů, nejvýše však ekvivalent 25 000 EUR, a výplata činila 90% tohoto základu. Pojištěny jsou všechny vklady fyzických i právnických osob (i vklady vedené v jiných měnách), s výjimkou vkladů bank, finančních institucí, zdravotních pojišťoven a státních fondů. Pojištění se také nevztahuje na směnky a jiné cenné papíry.[4] Na základě výše uvedené dohody byl v roce 2008 zákon novelizován, limit byl zvýšen na 50 000 EUR a spoluúčast vkladatelů byla zrušena.[5]

[editovat] Reference

  1. Tomáš Pevný: Zkrachuje Česká spořitelna?, Měšec.cz, 1. 6. 2001
  2. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ze dne 30. května 1994 o systémech pojištění vkladů
  3. EU: Záruky vkladů mohou vzrůst až na 100.000 eur, ČTK, 7. 10. 2008
  4. Zákon č. 21/1992 Sb. o bankách ve znění pozdějších předpisů, část třináctá – Pojištění pohledávek z vkladů
  5. Prezident podepsal vyšší pojištění bankovních vkladů, ČTK, 8. 12. 2008

[editovat] Externí odkazy