Radeč (Nedrahovice)
| Radeč | |
|---|---|
.jpg) Pohled od jihu ze silnice do Nedrahovic | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Nedrahovice |
| Okres | Příbram |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°37′34″ s. š., 14°28′6″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 38 (2021)[1] |
| Katastrální území | Radeč u Nedrahovic (1,87 km²) |
| PSČ | 264 01 |
| Počet domů | 17 (2011)[2] |
  Radeč | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 102270 |
| Kód k. ú. | 702277 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Radeč (lidově též Rač[3], německy Ratsch) je malá vesnice, část obce Nedrahovice v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Nachází se asi 2 km severovýchodně od Nedrahovic. V Radči je evidováno 17 adres.[4] V roce 2011 zde trvale žilo 47 obyvatel.[5] Radeč leží v katastrálním území Radeč u Nedrahovic o rozloze 1,87 km².[6]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1542.[7]
Při vykopávkách na pozemcích bývalého Spilkova statku byly nalezeny renesanční kachle z nepolévané hlíny, pocházející ze 16. století. Kachle, zobrazující muže v oděvu ze 16. století a dívku s loutnou, jsou uloženy ve sbírkách Národního muzea v Praze.
Nálezy svědčí o tom, že v těchto místech pravděpodobně býval poplužní dvůr pánů z Rožmberka, který posléze přešel do vlastnictví jesenických Růtů z Dírné. Po rozprodání jesenického statku se Radeč dostala do majetku rytířů z Kalenic a od roku 1623 patřila k vysokochlumeckému panství Lobkoviců.[8]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]V pracovní dny je autobusová zastávka Nedrahovice, Radeč obsluhována třemi spoji na lince Sedlčany - Janov - Dohnalova Lhota - Radeč- Jesenice - Dobrošovice - Měšetice - Sedlec-Prčice. Další místní i dálkové spoje na trasách Tábor - Příbram a Sedlec-Prčice - Praha projíždějí přes zastávku Nedrahovice, rozc. 0,9, vzdálenou od Radče 1,3 km. Nejbližší železniční stanicí jsou 5 km vzdálené Sedlčany na trati Olbramovice - Sedlčany, případně rovněž 5 km vzdálená zastávka Kosova Hora na téže železniční trati. Po místní silnici kolem Radče vede páteřní trasa mezinárodní dálkové cyklostezky Praha - Týnec nad Sázavou - Sedlčany - Tábor - Slavonice - Znojmo - Vídeň, označená jako 11. Greenway Praha - Wien.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj],_kapli%C4%8Dka.jpg)
V obci se nachází kaple se zvoničkou zasvěcená Janu Nepomuckému. Postavená byla roku 1852.[9]
V roce 2004 bylo v radečské kapli opraveno zvonění, které pravidelně ohlašuje poledne a 18. (v zimním období - SEČ), respektive 19. hodinu (SELČ).
Na podzim roku 2011 byly s použitím finanční dotace Ministerstva pro místní rozvoj provedeny rozsáhlé opravy kapliček v Nedrahovicích a v Radči. U radečské kapličky byly vybudovány přístupové schody, byla vyměněna střešní krytina a obnovena fasáda v duchu zachování jejího původního vzhledu a barevnosti. Opravená kaplička byla slavnostně vysvěcena 22. září 2012.[10]
Pověst
[editovat | editovat zdroj]V Radči u Nedrahovic se traduje pověst o zakopaném pokladu:[11]
„V Radči stával statek, který byl rozdělen mezi dva hospodáře, na objekt s čp. 3 a 6. Hospodáři se jmenovali Pechač a Dvořák. Oba měli zcela shodný živý sen. A oba se poté ve stejný čas potkali na louce nad hořejším rybníkem. Každý nesl motyku a rýč. Aniž by mezi sebou prohodili jediné slovo, dali se do kopání jámy a v ní našli krajáč plný peněz. Vzali krajáč každý za jedno ucho a společně jej nesli zpátky do vsi. U dolejšího rybníka se však začali o krajáč tahat, protože každý chtěl poklad dělit u něj doma. Krajáč se však rozpadl a peníze se propadly do země. Prý teprve až se oba statky spojí příbuzenstvím nebo jinak sjednotí, vystoupí ztracený poklad opět na povrch.“
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Radeč. Historie osady Radeč [online]. Nedrahovice: Obecní úřad [cit. 2017-02-17]. Dostupné online.
- ↑ Adresy v České republice. Obec: Nedrahovice. Část obce:Radeč [online]. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2011-02-17 [cit. 2017-02-17]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 151.
- ↑ Radeč na stránkách ČÚZK
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 172.
- ↑ HABART, Čeněk. Sedlčansko, Sedlecko a Voticko. Popis a dějiny krajiny mezi stříbropěnnou Vltavou a památným Blaníkem a vylíčením života jejího lidu. Podrobné dějiny obcí. 1. vyd. Svazek IV. Sedlčany: Alfa Print, 1994. 756 s. ISBN 80-901734-0-3.
- ↑ BAZAL, Karel. pověsti Sedlčanska. Paměti dávných křížků. 1. vyd. Svazek 3. Pelhřimov: Nová tiskárna, 2007. ISBN 978-80-86559-74-2. S. 74.
- ↑ Zpráva o opravě kapliček na stránkách obce Nedrahovice. www.nedrahovice.cz [online]. [cit. 2016-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-17.
- ↑ TOUFAR, Pavel. Tajemnou českou krajinou. Český Merán. 1. vyd. Benešov: Start, 2001. 256 s. ISBN 80-86231-19-4. S. 185–186.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PECHAČOVÁ, Blanka. Kameny a skály Sedlčanska. Praha: B. Pechačová, 2014. 128 s. ISBN 978-80-260-7067-2. S. 33.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Radeč na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Radeč v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Radeč v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Webové stránky obce Nedrahovice
