Racek mořský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Racek mořský

Racek mořský
Racek mořský
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neoghathae)
Řád: dlouhokřídlí (Charadriiformes)
Čeleď: rackovití (Laridae)
Rod: Larus
Binomické jméno
Larus marinus
Linné, 1758
Rozšíření racka mořského.
Rozšíření racka mořského.

Racek mořský (Larus marinus) je největší racek rozšířený v Evropě, Severní Americe a na několika ostrovech v Atlantském oceánu. Jeho přirozeným biomem je přitom mořské pobřeží, případně břehy větších jezer nebo řek. Je částečně tažný, většina jedinců na zimu migrují na jih, vnitrozemští racci se většinou pouze stahují na větší nezamrzlá jezera. V České republice se vzácně vyskytuje od září do listopadu.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Pták v šatu 1. roku

Je 31 - 74 cm velký s rozpětím křídel mezi 1,4 - 1,7 m. Obvykle váží kolem jednoho kilogramu, ačkoli dospělí samci občas dosahují hmotnosti i vyšší než 2 kg. Má silný a poměrně dlouhý zobák s červenou skvrnou, narůžovělé končetiny, bílé břicho, hrdlo a hlavu a černě zbarvenou vrchní stranu křídel s bílými konci. Mladí jedinci jsou hnědí a stejně zbarveni jako dospělci jsou až ve čtvrtém roce života, což je v porovnání s jinými racky značně dlouho.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Ze všech racků má také nejhlubší hlas. Ozývá se nejčastěji kdákavým „kdau“ nebo „krao“.

Racek mořský při útoku na lysku černou.

Racek mořský je všežravec, ale zpravidla upřednostňuje masnou stravu, zvláště pak hlemýždě, korýše, ryby, hmyz nebo členovce, pokud se naskytne příležitost, pozře i mršinu. Občas, a to je mezi racky neobvyklé, útočí i na jiné ptáky až do velikosti kachny divoké. Často následuje rybářské lodě nebo jen tak vyčkává na mořském pobřeží a okrádá jiné vodní ptáky o ulovenou potravu.

Hnízdí osamoceně nebo v malých koloniích na pobřeží Atlantského oceánu, na skandinávském pobřeží Baltského moře, v Pobaltí nebo na pobřeží Severního moře. Hnízdo si staví na zemi nebo na skalních útesech. V květnučervnu klade 3-5 vajec, na kterých sedí oba rodiče 27 dní. Mláďata jsou schopna letu již ve věku 8 týdnů.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Great Black-backed Gull na anglické Wikipedii a Mewa siodłata na polské Wikipedii.