Pytlouš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxPytloušovití
alternativní popis obrázku chybí
Pytlouš Baileyův (Chaetodipus baileyi)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádhlodavci (Rodentia)
Čeleďpytloušovití (Heteromyidae)
Gray, 1868
Rod
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pytlouš je české jméno pro některé rody čeledi pytloušovitých. Pro většinu rodů této čeledi nemáme jedinečný český název, a proto je označujeme jako pytlouše (podobně jako u sesterské skupiny pytlonošů).[1]

Čtyři rody pytloušů spolu s tarbíkomyšmi a tarbíkomyškami tvoří dohromady čeleď tarbíkovitých.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Pytlouši jsou myším podobní spíše drobnější hlodavci, kteří však nejsou s myšmi příbuzní. Vyskytují se v různých prostředích, od pouští po tropické deštné lesy.[2] Jsou to noční tvorové, kteří se živí se různými zeleninou a především různými semeny, která přenášejí v lícních torbách. Jejich jídelníček zahrnuje i hmyz a jiné bezobratlé. Den přespávají v norách, které si vyhrabávají pod stromy, keři nebo spadlými kmeny.

Jsou rozšířeni v severní a střední Americe od jižní Kanady až po Panamu a zasahují i do severozápadní části Jižní Ameriky.

Přehled rodů[editovat | editovat zdroj]

Jako pytlouši se označuje celkem 4 ze 6 rodů čeledi pytloušovitých (Heteromyidae).[2]

Stupeň ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Většina druhů těchto čtyř rodů není ohrožena a v červeném seznamu druhů jsou vyhodnoceny jako málo dotčený druh. Někteří pytlouši jsou však zařazeny mezi ohrožené druhy:

Téměř ohrožený druh:

Zranitelné druhy:

Ohrožené druhy:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Profil taxonu pytloušovití [online]. BioLib [cit. 2012-08-19]. Dostupné online. 
  2. a b c NOWAK, Ronald M. Walker's Mammals of the World. 6. vyd. Baltimore and London: Johns Hopkins University Press, 1999. 1921 s. Dostupné online. ISBN 0-8018-5789-9. Kapitola Pocket Gophers, s. 1309-1318. (anglicky) 
  3. ÁLVAREZ-CASTAÑEDA, S. T., et al. Chaetodipus goldmani [online]. IUCN, 2008 [cit. 2015-02-21]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2014.3). Dostupné online. (anglicky) 
  4. ANDERSON, R. P.; TIRIRA, D. Heteromys teleus [online]. IUCN, 2008 [cit. 2015-02-21]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2014.3). Dostupné online. (anglicky) 
  5. ÁLVAREZ-CASTAÑEDA, S. T., et al. Chaetodipus dalquesti [online]. IUCN, 2008 [cit. 2015-02-21]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2014.3). Dostupné online. (anglicky) 
  6. CUARÓN, A, et al. Heteromys nelsoni [online]. IUCN, 2008 [cit. 2015-02-21]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2014.3). Dostupné online. (anglicky) 
  7. ANDERSON, R. P.; OCHOA, J. Heteromys oasicus [online]. IUCN, 2008 [cit. 2015-02-21]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2014.3). Dostupné online. (anglicky) 
  8. ÁLVAREZ-CASTAÑEDA, S. T., et al. Liomys spectabilis [online]. IUCN, 2008 [cit. 2015-02-21]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2014.3). Dostupné online. (anglicky) 
  9. LINZEY, A. V., et al. Perognathus alticolus [online]. IUCN, 2008 [cit. 2015-02-21]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2014.3). Dostupné online. (anglicky)