Psychiatrická léčebna Bohnice
Psychiatrická léčebna Bohnice se nachází v Praze-Bohnicích (městská část a městský obvod Praha 8). Ústav byl založen počátkem 20. století (na průčelí vchodové budovy je uveden rok 1909) a byl tehdy společně s vídeňským ústavem nejmodernějším a největším obdobným ústavem v Rakousku-Uhersku. Oba ústavy měly dokonce stejného architekta Václava Roštlapila (mj. tvůrce monumentální Strakovy akademie v Praze-Klárově a Akademie výtvarných umění v Praze-Letné).
Jako samostatný právní subjekt byla Psychiatrická léčebna Bohnice založena roku 1990. V centru její pozornosti je psychiatrická léčba a ošetření nebo vyšetření jedinců, kteří jsou v rámci duševní choroby nebezpeční sobě nebo okolí.
V lidové řeči je slovo bohnice užíváno jako symbolické obecné označení blázince nebo psychiatrického ústavu.[1]
Ústav má mnoho oddělení, mimo jiné tzv. centrum krizové intervence (včetně linky důvěry s poradenskou službou), několik oddělení pro léčbu klasických duševních chorob, oddělení gerontopsychiatrie, odd. léčby závislostí (alkohol, drogy, gamblerství) a také terapeutické dílny (keramika, pletení košíků, výroba svíček, knihvazačství, dřevařská dílna aj.). Pro hospitalizované pacienty je také možnost návštěvy muzikoterapie, hipoterapie atd. V areálu léčebny se nachází divadlo Za plotem otevřené po rekonstrukci v roce 1991, sloužící pacientům i veřejnosti a pravidelně se v léčebně konají nejen hudební festival Babí léto a divadelní festival Mezi ploty, ale i pravidelné koncerty v klubu V. kolona.
Rehabilitační a resocializační projekty ústavu jsou částečně financovány z prostředků EU. Na hospitalizaci některých pacientů může navazovat v rámci resocializačního programu i možnost chráněného či komunitního bydlení.
V areálu léčebny sídlí a působí i další instituce, například Psychiatrické centrum Praha (bývalý Výzkumný ústav psychiatrický) a Linka bezpečí pro děti.
Celý areál je od 3. května 1958 chráněn jako kulturní památka. Budovy: Bohnická 14/61 (zámeček s bránou), Ústavní 24 (kuchyně), 25 (prádelna), 77 (obytný dům), 78 (obytný dům), 79 (pavilon 11), 80 (pavilon 12), 81 (pavilon 13), 82 (pavilon 14), 83 (pavilon 15), 84 (pavilon 16), 90 (budova příjmu), Ústavní 91/7 (hlavní budova), Ústavní 92/9 (obytný dům), Ústavní 93/11 (obytný dům), Ústavní 94 (obytný dům), 95 (objekt nadace Naše dítě), Čimická 96/111 (čimická vrátnice), Ústavní 97 (obytný dům), 98 (obytný dům, EEG), Ústavní 99/15 (pavilon 20), 100 (pavilon 21), 101 (pavilon 10), 102 (PAO), 115 (pavilon 19, Psychiatrické centrum Praha), 116 (pavilon 18), 117 (pavilon 17), 118 (dílny a kotelna), 119 (pavilon 30), 120 (pavilon 31), 121 (pavilon 32), 122 (pavilon 33), 123 (pavilon 35), 124 (pavilon 34), 125 (pavilon 26), 126 (pavilon 27), 127 (pavilon 28), 128 (pavilon 29), 129 (pavilon 36), Ústavní 130/13 (obytný dům), 131 (obytný dům), 132 (pavilon 23, Psychiatrické centrum Praha), 133 (pavilon 24), 134 (pavilon 25), 135 (pavilon 9), 136 (pavilon 22), Bohnická 137/63 (obytný dům), Ústavní 138/1 (obytný dům), Ústavní 139/3 (obytný dům), 140 (obytný dům s hospodářským dvorem), 141 (obytný dům v hospodářském areálu), U Drahaně 166/4 (obytný dům), U Drahaně 176/6 (obytný dům), Ústavní 182 (zdravotní školka), 184 (pavilon 1), 185 (pavilon 3), 187 (pavilon 5), 188 (pavilon 8), 197 (budova autoprovozu), 198 (budova autoprovozu), 199 (obytný dům), 202 (pavilon 2), 203 (pavilon 4), 204 (pavilon 7), 205 (pavilon 6), Ústavní 206/5 (botanická vrátnice s boční bránou), 207 (dílny a lakovna), 249 (divadlo), Bohnická 253/59 (zámeček), kostel svatého Václava, budova zahradnictví, skleníky, brány mezi správními budovami, budova stájí s rizalitem, budovy tzv. Špejcárny, tři hospodářské budovy po levé straně dvora, hospodářské budovy po pravé straně dvora.[2]
Obsah |
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ OUŘEDNÍK, Patrik. Šmírbuch jazyka českého. Praha : Ivo Železný, nakladatelství a vydavatelství, spol. s r.o., 1992. ISBN 80-7116-007-5. s. 33.
- ↑ 40605/1-1570 Nemocnice – psychiatrická léčebna, Bohnice, Praha 8, Ústavní, Bohnická, MonumNet, Národní památkový ústav
Literatura [editovat]
- Zemské ústavy pro choromyslné v Čechách. Příprava vydání František S. Frabša, Antonín Heveroch. Praha : Zemský správní výbor v Čechách, 1926. Dostupné online. – kapitola Zemský ústav pro choromyslné v Praze-Bohnicích, s. 177–212.
