Psohlavec orinocký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Psohlavec orinocký

Psohlavec orinocký
Psohlavec orinocký
Vědecká klasifikace
Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: plazi (Reptilia)
Řád: šupinatí (Squamata)
Podřád: hadi (Serpentes)
Čeleď: hroznýšovití (Boidae)
Rod: psohlavec (Corallus)
Binomické jméno
Corallus hortulanus
L., 1758

Psohlavec orinocký (Corallus hortulanus) je nejedovatý jihoamerický had čeledi hroznýšovití.

Alternativní jména[editovat | editovat zdroj]

  • česky
    • psohlavec hnědý
  • vědecké synonymum
    • Corallus enydris

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Psohlavec orinocký je štíhlý had, který tráví většinu času ve větvích stromů. U nás se chová nejčastěji poddruh Corallus hortulanus ssp. cooki. Jeho tělo je zbarveno hnědě, šedě, nebo šedozeleně. Někdy bývá černě skvrnitý, na hřbetě mívá tmavý vzor. Vyskytují se však i žlutí až oranžoví, jednobarevní jedinci.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Žije v Jižní Americe, od Ekvádoru, jižní Kolumbii, Venezuelu, až po severní a západní Brazílii, Peru a Bolívii. Corallus hortulans ssp. cooki obývá Nikaraguu, Panamu, Kolumbii, Venezuelu, Trinidad, Margaritu, Peru a Návětrné ostrovy. V přírodě dorůstá až do 2,5 metru, v teráriu o něco méně.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

V přírodě se živí převážně různými ptáky, v zajetí vystačíme s hlodavci a pro zpestření můžeme podat kuřata, nebo vrabce.

Chov[editovat | editovat zdroj]

Terárium[editovat | editovat zdroj]

Všechny druhy psohlavců vyžadují terárium spíše vysoké, než široké, dostatek větví na šplhání a vodní nádrž. Jelikož obývá tropické lesy, potřebuje vlhčí prostředí, (pro bezproblémové svlékání pokožky) s denními teplotami 25 - 30°C, s nočním poklesem na 20 - 24°C.

Odchov[editovat | editovat zdroj]

Psohlavec hnědý se páří od září do ledna, samice mívá po 7 - 8 měsíční graviditě přes 10 mláďat, která jsou dlouhá 40 - 60 cm. Pohlavně dospívají kolem čtyř let. Samci mezi sebou bojují, navzájem se koušou a škrtí. Tyto boje mohou skončit i smrtí jednoho z nich. Mláďata většinou dobře přijímají osrstěná myšata, jinak se musí napoprvé nakrmit uměle.

I přes svoji kousavost je tento druh hada vcelku málo náročný, na rozdíl např. od svého příbuzného psohlavce zeleného.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Tento článek obsahuje text (GFDL licence) ze stránek Richarda Horčice o hadech.


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu