Projektové učení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Projektové učení, nebo PU (eng. Project-based learning – PBL) je konstruktivistickým pedagogickým přístupem, jehož cílem je navodit hlubokou, detailní úroveň učení se s využitím metod na bázi průzkumu, či výzkumu podpořenými tématy, která jsou skutečná, zajímavá a důležitá pro studentův každodenní život.


Důvod[editovat | editovat zdroj]

Projektové učení je navrženo pro využití širších, komplexnějších témat, jejichž porozumění vyžaduje zkoumání (výzkum, prozkum) ze strany studentů. PU není určeno pro studium jednoduchých informací a faktů. Například: studenti mohou mít za úkol sledování kvality vody v místní řece, na základě kterého získají informace o životním prostředí jejich okolí a problémy, které je ovlivňují.

Struktura[editovat | editovat zdroj]

PU je výukový přístup založený na dlouhodobých, mezipředmětových a na studenta zaměřených aktivitách. Tento přístup je obecně méně strukturovaný než tradiční učitelem řízený výukový proces; při projektovém učení musí studenti velmi často sami organizovat svou práci a čas. V rámci projektového učení je také kladen velký důraz na vzájemnou spolupráci studentů. PU instrukce se odlišují do běžných zkoumání zejména svým důrazem na společné učení a také zaměřením na konečný výstup, který představuje a dokumentuje učební proces celého projektu.

Podmínky kvalitního projektového učení[editovat | editovat zdroj]

Mezi podmínky kvalitního projektového učení patří:

  • Otázka nebo téma, které je skutečné, zajímavé a důležité pro studentův každodenní život
  • Reálné využití technologií
  • Studentovo samostatné řízení učebního procesu
  • Spolupráce
  • Využití zkušeností a znalostí z více vědních, či společenských oborů
  • Dlouhodobost (více než 3 týdny)
  • Zaměření na výstup – výrobek, prezentace, nebo činnost jako výsledek výzkumu (pátrání)

Aktivity[editovat | editovat zdroj]

S využitím všech zkušeností a možností 21. století se z Projektového učení (PU) stává více než jen pouhý webquest nebo úkol založený na průzkumu internetu. V rámci projektového učení se od studentů očekává smysluplné vyžití dostupných technologií k výzkumu či k prezentaci své práce. Vzhledem ke komplexnímu využití technologií v rámci projektů by bylo výstižnější nazývat tento pedagogický přístup iPU (iPBL) (copyright 2006, ITJAB), aby se tím vyjádřil důraz kladený na roli technologií a zároveň akademický obsah. Jako příklad by se dalo jmenovat několik projektů – Georgia Project, GenYes nebo PopuLLar.

Role[editovat | editovat zdroj]

PU se opírá o studijní skupiny; studijní skupiny určují své projekty a tím přejímají plnou zodpovědnost za své vzdělávání. Tento přístup také činí projektové učení konstruktivistickým. Po několika cyklech projektového učení se celé školní prostředí začne zaměřovat na studijní skupiny; úspěch v rámci projektů pomáhá určovat status celé komunity. Tento status je zároveň dosažen tím, že i méně sebejistí studenti mají možnost úspěchu.

Výstupy[editovat | editovat zdroj]

Mnohem více než samotné učení se různým vědním oborům se při PU studenti učí pracovat v týmu a tím se učí přijímat zodpovědnost v rámci společnosti. Nejvýrazněji přispívá PU ve školách upadajících vlivem chudoby v dané oblasti; sebeúcta studentů se zvýší poté, co převezmou zodpovědnost za své vlastní vzdělávání. Zároveň byly tyto školy schopny zvýšit úroveň výsledků zavedením projektového učení. PU je také významné pro vývoj (ne-)porozumění. Částečné pojetí a dětská intuice jsou je těžko nahraditelné přijetím strohé vědecké pravdy skrze zprostředkovanou epistemologii (teorii poznání). V projektovém učení je na druhou stranu věda součástí kultury daného týmu, dané komunity; sami studenti (studijní skupiny) řeší vlastní porozumění jevů na základě jejich znalostí a zkušeností, či nově nabytých poznatků. Související pedagogický přístup – problémové učení je podobný, nicméně při aktivitách problémového učení je úkolem studentů spíše vyřešit nějaký otevřený problém než aby studenti sami prezentovali problém související s úspěšným dokončením projektu.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • (anglicky) Buck Institute for Education (2009). PBL Starter Kit: To-the-Point Advice, Tools and Tips for Your First Project. Introduction chapter free to download at: http://www.bie.org/tools/toolkit/starter
  • (anglicky) Buck Institute for Education (2003). Project Based Learning Handbook: A Guide to Standards-Focused Project Based Learning for Middle and High School Teachers. Introduction chapter free to download at: http://www.bie.org/tools/handbook
  • (anglicky) Barron, B. (1998). Doing with understanding: Lessons from research on problem- and project-based learning. Journal of the Learning Sciences. 7 (3&4), 271-311.
  • (anglicky) Blumenfeld, P.C. et al. (1991). Motivating project-based learning: sustaining the doing, supporting the learning. Educational Psychologist, 26, 369-398.
  • (anglicky) Boss, S., & Krauss, J. (2007). Reinventing project-based learning: Your field guide to real-world projects in the digital age. Eugene, OR: International Society for Technology in Education.
  • (anglicky) Katz, L. and Chard, S.C.. (2000) Engaging Children's Minds: The Project Approach (2d Edition), Greenwood Publishing Group, Inc.
  • (anglicky) Keller, B. (2007, September 19). No Easy Project. Education Week, 27(4), 21-23. Retrieved March 25, 2008, from Academic Search Premier database.
  • (anglicky) Knoll, M. (1997). The project method: its origin and international development. Journal of Industrial Teacher Education 34 (3), 59-80.
  • (anglicky) Shapiro, B. L. (1994). What Children Bring to Light: A Constructivist Perspective on Children's Learning in Science; New York. Teachers College Press.
  • (anglicky) Helm, J. H., Katz, L. (2001). Young investigators: The project approach in the early years. New York: Teachers College Press.
  • (anglicky) Mitchell, S., Foulger, T. S., & Wetzel, K., Rathkey, C. (February, 2009). The negotiated project approach: Project-based learning without leaving the standards behind. Early Childhood Education Journal, 36(4), 339-346. Available at http://www.springerlink.com/content/c73q57211024x727/fulltext.html
  • (anglicky) Polman, J. L. (2000). Designing project-based science: Connecting learners through guided inquiry. New York: Teachers College Press.
  • (anglicky) Reeves, Diane Lindsey STICKY LEARNING. Raleigh, North Carolina: Bright Futures Press, 2009. [1].
  • (anglicky) Foulger, T.S. & Jimenez-Silva, M. (2007). Enhancing the writing development of English learners: Teacher perceptions of common technology in project-based learning. Journal of Research on Childhood Education, 22(2), 109-124.
  • (anglicky) Wetzel, K., Mitchell-Kay, S., & Foulger, T. S., Rathkey, C. (June, 2009). Using technology to support learning in a first grade animal and habitat project. International Journal of Technology in Teaching and Learning.