Zážitková pedagogika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Zážitková pedagogika je přístup ke vzdělání založený na vyšší schopnosti lidské paměti vstřebávat informace jejichž vnímání je provázeno intenzivní emocí. Významnou organizací zabývající se v České republice a v bývalém Československu zážitkovou pedagogikou je Prázdninová škola Lipnice. Zážitková pedagogika pracuje s prožitkem jako prostředkem k ovlivňování klienta. Směr tohoto ovlivňování je určen pedagogickým cílem. Práce zážitkového pedagoga spočívá v záměrném vytváření situací, v nichž předpokládá intenzivní prožívání, a následné pedagogické práci s těmito prožitky (zpětnou vazbou).

Kořeny světové zážitkové pedagogiky leží v původně vojensky-výcvikových kurzech organizace Outward Bound a v pedagogické filosofii jejího zakladatele Kurta Hahna. Základními mechanismy ovlivňování chování edukanta jsou učení zážitkem a rozšiřování komfortní zóny.

Učení zážitkem je založeno na aplikaci cyklů učení zážitkem - posloupnostích jednotlivých kroků, z nichž první je obvykle akce, zážitek, prožitek. Nejznámější a nejcitovanější z těchto cyklů je Kolbův cyklus:

Konkrétní zkušenost(1.) generalizovaná a uvědomovaná díky reflexi (2.) se stává součástí abstraktní představy(3.) využitelné v dalším životě a projevující se novou, kvalitnější zkušeností, odzkoušením poznaneného (4.).

Stěžejními kroky v aplikaci zážitkové pedagogiky jsou tedy zejména exponovat edukanta dostatečně silnému zážitku a ve zpětnovazebné fázi mu umožnit pochopení a uchopení, generalizaci pro další využití v reálných situacích.

Rozšiřování komfortní zóny je mechanismus učení předpokládající u každého jedince balík zkušeností, umožňujících mu snadnou orientaci a správné řešení určitého kvanta situací a problémů. Naopak situace za touto "zónou pohodlí" jsou mu nepříjemné, ohrožují jej. Pokud se jedinec dostane v simulované situaci do zdánlivého (subjektivního) nebezpečí, nepohody, kterou ovšem zvládne (neboť je tak vystavěna), rozšíří se jeho komfortní zóna o tuto zkušenost. V běžném životě pak v obdobné nebo strukturou podobné situaci nepociťuje nepříjemnost a obavy. Jde o jakýsi model "naočkování".

Zážitková pedagogika je účinná především ve formaci afektivní (emocionální) a konativní (výkonové) stránky osobnosti. Implementace ryze kognitivních prvků (poznání, vzdělávání v užším smyslu) je obtížná, nicméně myslitelná.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Gintel, A. a kol. Prázdniny v pohybu. Praha: Mladá fronta, 1980.
  • Hanuš, R., Chytilová, L. Zážitkově pedagogické učení. Praha: Grada, 2009.
  • Holec, O. a kol. Instruktorský slabikář. PŠL, 1994.
  • Hora, P. a kol. Prázdniny se šlehačkou. Praha: Mladá fronta,1984.
  • Hrkal, J., Hanuš, R. Zlatý fond her II. Praha: Portál, 1998.
  • Pelánek, R. Příručka instruktora zážitkových akcí. Praha: Portál, 2008.
  • Šálek, Z. a kol. Dones oheň a zvítězíš. Praha: Mladá fronta, 1983.
  • Zapletal, M. a kol. Zlatý fond her. Praha: Mladá fronta,1990.
  • Zounková, D., Martin, A., Franc, D. Učení zážitkem a hrou - Praktická příručka instruktora. Brno: Computer Press, 2007.
  • www.gymnasion.org

Související články[editovat | editovat zdroj]