Preclík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránce Preclík (rozcestník).
Louhový preclík
Vyobrazení preclíku ze 12. století (Alsasko).

Preclík (německy Brezel) je tradiční druh pečiva, rozšířený již od středověku především v jižním Německu, severní Francii, Švýcarsku a v zemích někdejšího Rakousko-Uherska. Je to bílé pečivo, vytvarované z tenké, na koncích zúžené těstové tyčky stočené do kroužku, ukončeného překřížením konců, nebo vytvarované do tvaru srdíčka či osmičky. Posypán bývá hrubě krystalickou kuchyňskou solí, mákem nebo kmínem.

Jeden z velmi rozšířených druhů je tzv. louhový popř. natronový preclík s lesklou, červenohnědou kůrkou a specifickou příchutí. Ta se vytvoří ponořením syrového preclíku na několik sekund do 3-5% roztoku hydroxidu (louhu) sodného (natronu); roztok louhu je zpravidla studený, zřídka se ponořuje do vroucího roztoku, někdy i do vroucího roztoku sody.

Původ vzniku preclíku je nejasný, kolují o něm různé legendy. Přinejmenším existence pojmu dokládá jeho oblibu již hluboko v prvním tisíciletí našeho letopočtu. Označení samo je odvozené od latinského brachium - paže, protože jeho forma připomíná založené paže. Nebo také od bracellus - náramek. V minulosti měl preclík - a leckde má dodnes - náboženský význam postního pečiva.

Motiv preclíku nalézáme též mezi domovními znameními - např. dům "U bílého preclíku" na Menším Městě pražském.

Externí odkazy