Preclík
Preclík je tradiční druh pečiva, rozšířený již přinejmenším od středověku především v jižním Německu, severní Francii, Švýcarsku a v zemích někdejšího Rakousko-Uherska. Je to bílé pečivo, jež mívá obvykle tvar tenké těstové tyčky stočené do kroužku nebo vytvarované do tvaru srdíčka či osmičky. Posypán bývá hrubě krystalickou kuchyňskou solí, mákem nebo kmínem.
Jeden z velmi rozšířených druhů je tzv. louhový popř. natronový preclík s lesklou, červenohnědou kůrkou a specifickou příchutí. Ta se vytvoří ponořením syrového preclíku na několik sekund do 3-5% roztoku hydroxidu (louhu) sodného (natronu); roztok louhu je zpravidla studený, zřídka se ponořuje do vroucího roztoku, někdy i do vroucího roztoku sody.
Původ vzniku preclíku je nejasný, kolují o něm různé legendy. Přinejmenším existence pojmu dokládá jeho oblibu již hluboko v prvním tisíciletí našeho letopočtu. Označení samo je odvozené od latinského brachium - paže, protože jeho forma připomíná založené paže. V minulosti měl preclík - a leckde má dodnes - náboženský význam postního pečiva.
