Počerady
| Počerady | |
|---|---|
 Kaple svaté Anny v obci | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Výškov |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°25′5″ s. š., 13°41′14″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 105 (2021)[1] |
| Katastrální území | Počerady a Třískolupy (7,79 km²) |
| PSČ | 440 01 |
| Počet domů | 45 (2011)[2] |
  Počerady | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 123188 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Počerady (německy Potscherad) jsou vesnice v okrese Louny v Ústeckém kraji. Administrativně tvoří část obce Výškov.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název vesnice byl odvozen z osobního jména Počerad. V historických pramenech se vyskytuje ve tvarech Naposcherad (1207), Potscherad (1333), Pocscherad (1341), Jacobus Poczieradensis (1386), v Počeradci, Poczieradecz (1559), Podssierady (1654), Pocžerad (1787), Potscherad nebo Počehrad a Putschehrad (1846), Počeradec nebo Podscherad (1854) a Počeradce nebo Potscherad (1886).[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1207.[4]
U Počerad se těžil tzv. balas (červená hlína), ze kterého se vyráběla růžová nebo červená barva známá pod obchodním názvem andělská červeň.[5] Roku 1881 byl zahájen provoz na železniční trati Počerady–Vrskmaň. Přepravovalo se po ní zejména hnědé uhlí a cukrová řepa a v malé míře byla provozována i osobní doprava ukončená v roce 1960. S rozšiřováním Lomu Vršany význam trati upadal a v posledním úseku provoz skončil v roce 1984.[6]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Na návsi stojí barokní kaple svaté Anny postavená v roce 1720. V roce 2002 byla opravena a znovu vysvěcena.[7]
Elektrárna Počerady
[editovat | editovat zdroj]
Pravděpodobně nejznámější stavbou v okolí Počerad je uhelná tepelná elektrárna provozovaná společností ČEZ. Z původních čtyř bloků jsou momentálně v provozu bloky 2, 3 a 4, z nichž poslední dva byly uvedeny do provozu v roce 1977. Odsířením elektrárna prošla v letech 1994–1996. Jako vedlejší produkt odsiřování vzniká energosádrovec, který je zpracováván na sádrokartonové desky (tuto aktivitu provozuje od roku 1995 firma KNAUF).
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Philipp Trautzl (1869–1910), rolník, starosta a poslanec zemského sněmu[8][9][10]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 279 | 308 | 335 | 390 | 470 | 465 | 481 | 366 | 342 | 283 | 156 | 128 | 123 | 114 |
| Domy | 38 | 44 | 43 | 54 | 61 | 62 | 72 | 88 | 63 | 66 | 41 | 45 | 39 | 45 |
| Počet domů z roku 1961 zahrnuje domy zaniklé vsi Třískolupy. | ||||||||||||||
Doprava
[editovat | editovat zdroj]V Počeradech se nachází poměrně rozsáhlé nádraží, i když v současné době nádražní budova již přímo neslouží účelům osobní dopravy. Stanice leží na Žatec–Obrnice. Částí obce Počerady projíždí pravidelná linková autobusová doprava.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř). Svazek III. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 390.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 402, 403. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 92.
- ↑ Je to téměř malý zázrak. Svobodný hlas – noviny lounského okresu. Listopad 2002, čís. 48, s. 3. Dostupné online.
- ↑ LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 332.
- ↑ Kniha zemřelých Počerady 1785–1933, s. 79.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 307. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Počerady na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Počeradce v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Počerady v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
