Polyethylen
polyethylen | |
---|---|
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 9002-88-4 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Polyethylen (PE) je termoplast, který vzniká polymerací ethenu.
Historie
Poprvé jej syntetizoval Hans von Pechmann v roce 1898 zahříváním diazomethanu. V roce 1933 byla zvládnuta průmyslová syntéza. V roce 1939 byla zahájena průmyslová výroba nízkohustotního – rozvětveného polyetylenu a v roce 1953 byl poprvé syntetizován lineární vysokohustotní polyetylen. Výrobu lineárního stereoregulárního polyethylenu umožnil objev polyinzerce pomocí Ziegler-Nattova katalyzátoru.[1]
Rozdělení polyethylenu
Anglický název | Zkratka |
---|---|
Ultra high molecular weight polyethylene | PE-UHMW |
Ultra low molecular weight polyethylene | PE-ULMW nebo PE-WAX |
High molecular weight polyethylene | PE-HMW |
High density polyethylene | PE-HD |
High density cross-linked polyethylene | PE-HDXL |
Cross-linked polyethylene | PE-X nebo XLPE |
Medium density polyethylene | PE-MD |
Low density polyethylene | PE-LD |
Linear low density polyethylene | PE-LLD |
Very low density polyethylene | PE-VLD |
Využití
Lze využít polymerace za nízkého tlaku (vznikne polymer s lineárním řetězcem, značka lPE – liten) nebo za vysokého tlaku (vznikne polymer s rozvětveným řetězcem, značka rPE – bralen). Při výrobě lze využít vstřikování a vytlačování.
Je odolný vůči kyselinám i zásadám, použitelný do teploty kolem 80 stupňů Celsia. Vyrábí se z něj smrštitelné folie, roury, ozubená kola, ložiska, textilní vlákna, nejrůznější hračky, sáčky (mikroten) a elektrotechnická izolace.[2]
Rozlišují se dva základní druhy polyethylenu: PE-LD (s nízkou hustotou) a PE-HD (s vysokou hustotou). PE-HD má vysoký stupeň krystality, což způsobuje jeho vysokou chemickou odolnost a odolnost proti rozpouštědlům. Podmínkou vysokého stupně krystality je linearita a stereoregularita řetězců, čehož se dosahuje při polyinzerci.
PE-HD se používá i při výrobě kompozitního materiálu na bázi dřeva – woodplastic, který se používá jako náhrada dřeva v mnoha oborech.
Polyethylen je v současnosti nejpoužívanějším polymerem na světě. Jeho zásluhou předčila již v roce 1979 produkce plastů celosvětovou výrobu oceli. Jeho roční produkce je odhadována na více než 60 milionů tun.[1]
Reference
- ↑ a b Miroslav Šuta: Chemické látky v životním prostředí a zdraví, Ekologický institut Veronica, Brno 2008, ISBN 978-80-87308-00-4
- ↑ Nejpevnější syntetické vlákno (anglicky): http://www.dsm.com/en_US/html/hpf/home_dyneema.htm
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu polyethylen na Wikimedia Commons
- (anglicky) Polythene's story: The accidental birth of plastic bags
- (anglicky) Polythene Technical Properties & Applications