Smrk omorika
 Smrk omorika | |
|---|---|
 Smrk omorika (Picea omorika) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 ohrožený druh[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
| Třída | jehličnany (Pinopsida) |
| Řád | borovicotvaré (Pinales) |
| Čeleď | borovicovité (Pinaceae) |
| Rod | smrk (Picea) |
| Binomické jméno | |
| Picea omorika (Pančić) Purk., 1877 | |
 Mapa rozšíření smrku omoriky (křížek označuje izolovanou populaci) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Smrk omorika nebo též smrk Pančićův (Picea omorika, srbsky: Панчићева оморика, Pančićeva omorika) je vzácný druh smrku. Je endemický v západním Srbsku a východní Bosně v areálu s celkovou rozlohou jen asi 60 hektarů, v povodí řeky Driny.[2] Roste v nadmořské výšce 800–600 metrů. Objeven byl v roce 1875 poblíž srbské vesnice Zaovine na hoře Tara a jméno dostal podle srbského botanika Josifa Pančiće.[3][4][5]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Je charakteristický extrémně štíhlou korunou, nejvýše širokou 3,5 m. Jedná se o vždyzelený strom vysoký 20–35 metrů, výjimečně až 40 metrů, s kmenem o průměru až 1 metr. Jehlice jsou 10–20 mm dlouhé, tmavě zelené, na spodu se dvěma širokými stříbřitými pásky. Šišky jsou 4– 7 cm dlouhé, zprvu fialovopurpurové, později zbarvené do skořicova, na větvičce vyrůstají po dvou až pěti.
Nároky[editovat | editovat zdroj]
Smrk omorika je jeden z nejotužilejších smrků. Je schopný růst na široké škále půd včetně kyselých a písčitých. Dokáže růst i na sušších štěrkových stanovištích (zde je v mládí třeba chránit před mrazivými a vysušujícími větry). Je to jeden z mála smrků, který přežije trvalé znečištění ovzduší, hodí se tedy i do městského prostředí. Většinou netrpí chorobami a škůdci. Jeho nevýhodami jsou pomalý růst a to, že nesnese zastínění.[L 1]
Výsadba[editovat | editovat zdroj]
Má velký význam v zahradnictví jako okrasný strom. Jeho habitus má úzký sloupovitý tvar (proto se hodí i na vysazování do menších ploch) a je vhodný spíše pro solitérní výsadby. Přesazování je možné do jeho 20 let. Ve větších krajinářských úpravách je vhodné ho vysazovat od 200 do 800 m n. m.[L 1]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Větve a šišky smrku omoriky -
Skupina vzrostlých smrků omorik -
Vzhled mladého stromu -
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ botany.cz [online]. botany.cz [cit. 2016-03-29]. Dostupné online.
- ↑ Farjon, A. (1990). Pinaceae. Drawings and Descriptions of the Genera. Koeltz Scientific Books ISBN 3-87429-298-3.
- ↑ Rushforth, K. (1987). Conifers. Helm ISBN 0-7470-2801-X.
- ↑ Rushforth, K. (1999). Trees of Britain and Europe. Collins ISBN 0-00-220013-9.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 1.,. 1. vyd. [s.l.]: nakladatelství SZN, 1978.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu smrk omorika na Wikimedia Commons 
Taxon Picea omorika ve Wikidruzích- Smrk omorika na biolibu
- Stručné informace a obrázky na garten.cz
- Informace a obrázky na jehlicnany.atlasrostlin.cz
- Základní informace na abecedazahrady.cz
- Informace a obrázky na botany.cz
- Obrázky na sharkan.net Archivováno 30. 3. 2009 na Wayback Machine.
