Pelagius
| Pelagius | |
|---|---|
 | |
| Narození | 354 Británie |
| Úmrtí | 420 (ve věku 65–66 let) Palestina |
| Bydliště | Řím (380–410) Kartágo Jeruzalém |
| Povolání | teolog, filozof, křesťanský mnich a misionář |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pelagius (360–418) byl asketický učitel původně britského původu, později odsouzený jako heretik. Odmítal zejména Augustinovu vizi predestinace, proti ní naopak stavěl svobodnou vůli. Svatý Augustin a jeho stoupenci obviňovali Pelagia z toho, že zpochybňuje to, že člověk při konání dobra potřebuje pomoc boží. Koncil v Kartágu prohlásil Pelagia za kacíře, ale jeho učení, známé jako pelagianismus, přežilo.
Pelagius uměl řecky i latinsky, studoval teologii. Část svého života zasvětil askezi. V Římě, kde žil, byl znám nejen jako přísný asketa, ale i jako výborný a přesvědčivý řečník. V mládí si vysloužil respekt od církevních autorit včetně Augustina, později byl ale zavržen, protože údajně podrýval učení apoštolů a vnášel do křesťanství nové prvky, které v jejich učení neměly oporu. Podle některých současných badatelů, například Iana Bradleyho, bylo Pelagiovo dílo nepochopeno. Ve skutečnosti nešlo o odchylného myslitele, nýbrž o konzervativního následovatele předchozích učení, který netvrdil, že by člověk jen pro své zásluhy mohl dojít vykoupení.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pelagius na anglické Wikipedii.
Literatura
- HUŠEK, V. Milost stvoření, zjevení a odpuštění podle Pelagia, in L. Karfíková; J. A. Dus (vyd.), Milost v patristice. Vyd. 1. Jihlava: Mlýn, 2011. 225 s. ISBN 978-80-86498-41-6. str. 137–174.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pelagius na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Pelagius v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
