Pecka (hrad)
| Pecka | |
 Pohled z podhradí |
|
| Základní informace | |
|---|---|
| Země |  Česko |
| Vystavěn | kolem r. 1322 |
| Původní majitel | Budivoj z Pecky |
| Rod | páni z Železnice, Hořičtí z Hořic, Škopkové z Bílých Otradovic, páni z Valdštejna, Trautmansdorffové |
| Zeměpisné souřadnice | 50° 28′ 44″ s. š., 15° 36′ 15″ v. d. |
 Pecka (hrad), Česko
|
|
Pecka je zřícenina hradu ze 14. století, nacházející se nad stejnojmenným městysem na severovýchodě okresu Jičín v Královéhradeckém kraji. Hrad je pojmenován po hoře, na které stojí, od hradu pak odvozuje své pojmenování městys.
Obsah |
Popis [editovat]
Zřícenina hradu Pecky stojí na skalním výběžku, pod kterým leží městečko Pecka. K hradu se dříve jedzívalo po dvou cestách. Jedna z nich vede ze západní strany až k bráně a druhá vede z města kolem hradního příkopu, který je už zasypaný. Západní cesta končí u klenutého, třemi oblouky klenutého mostu. V místě kde se hrad spojuje s hradem býval padací most. Z brány zbyly jen postranní zdi a průjezd. Čtverhranný dvůr je obklopený rozbořenými zdmi. Dříve dvůr obklopovala stavení, která byla pomalována znaky rodů spřízněných se Škopky z Bílých Otradovic a Haranty z Polžic. V přízemí byla klenutá kuchyně a schody z ní se chodilo do dalšího patra, kde byly světnice, které byly zdobeny obrazy z mytologie. Nyní ze světnic zbylo jen pár zdí a vysoký komín. V tomto oddělení byla i Harantova kancelář. Vedle průjezdu stála hrubá okrouhlá věž, která stála v rohu Paláce. V 17. století ale byla svržena a zbyl z ní jenom spodek. Palác, do čtverhranu založený, se nazývá i jako Veliký, nebo Jižní dům. V jeho prvním poschodí je pár světnic velká klenutá okna a v druhém poschodí jsou střílny. V jihozápadním rohu byla kaple a za věží stál sklípek a pár komor. Z hodně znaků, které tam bývaly, nezbylo nic. Pod starým palácem se zachovaly staré pivné a vinné sklepy.
Majitelé [editovat]
Prvním zaznamenaným pánem hradu byl Budivoj z Pecky, později byli pány na Pecce tři bratři, nakonec se ale rozdělili a hrad dostal Jan Pecka. Potom se v držení hradu vyskytuje poprvé vyskytuje jiný krajan – Jarek z Železnice a přidal k Pecce několik kostelů. Jelikož byl smýšlením katolík, obléhali Pecku Sirotci a Jarek byl nucen uzavřít s nimi dohodu. Přidal se na jejich stranu a směl dále zůstávat pánem na Pecce. Rok na to ale zemřel a hrad připadl jeho synovi Vaňkovi z Pecky. Ten přidal k Pecce držení města Semily. Po předání Pecky panu Protivovi se stal pánem na hradě Lev z Rožmitálu, jelikož pan Protiva nečekaně zemřel, ale ten prodal hrad Mikuláši Hořickému z Hořic. Tento pán byl hofmistrem krále Jiřího a později nejvyšším písařem a horlivě chránil jednotu bratrskou. Dále byl během 20 let hrad v držení 8 pánů a nabyl nového majetku. Nakonec se hrad dostal do držení Jindřicha Škopka z Bílých Otradovic. Za jeho držení se hrad hodně rozšířil. Poté byla Pecka rozdělena mezi jeho syny Karla a Adama. Mezitím hrad schvátil oheň, ale Pecka byla znova opravena a rozšířena. Barbora, vdova po Karlovi, se po druhé vdala za Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic a pánem hradu se stal on. Roku 1612 prodal Adam svůj díl Pecky a panství třetí Harantově manželce. Kryštof Harant ovládal několik jazyků a psal cestopisy ze svých cest a plně sloužil Rudolfovi II. Z katolíka přešel k víře podobojí. R. 1621 pro něj přijelo na Pecku oddělení vojska s Albrechtem z Valdštejna a zajali ho. V Praze byl obviněn z obléhání Vídně a na Staroměstském náměstí popraven. Pecka padla do rukou Albrechtu z Valdštejna, který jej v roce 1627 daroval kartuziánskému řádu.
Roku 1830 vyšel v městečku oheň a žhavý došek vyletěl také na Pecku a ta celá shořela. Tak zůstaly jen dvě světnice a útulek, kde bydlela stařena, která byla posledním člověkem, který žil na Pecce. Oprav se dočkal až ve čtyřicátých letech 20.století, kdy byl upraven pro muzejní účely.
Současnost - prohlídky hradu [editovat]
Expozice: Prohlídková trasa peckovského hradu zahrnuje celkem sedm interiérových místností, dále mučírnu a sklepení – vše v rekonstruovaném Harantovském paláci. Expozice v prvním a druhém patře je zaměřena na dějiny hradu, život a dílo nejznámějšího majitele Pecky - cestovatele, spisovatele a hudebního skladatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic a obecněji na období renesance a raného baroka. Jedna z místností je věnována životu venkovských lidí v Podkrkonoší.
V červenci a srpnu se na hradě konají příležitostná šermířská a divadelní představení.
