Přemysl Hainý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Přemysl Hainý
Osobní informace
Datum narození 18. prosince 1925
Místo narození Praha, Československo Československá republika
Datum úmrtí 25. října 1993 (ve věku 67 let)
Klubové informace
Aktivní roky 1946-1962
Pozice obránce
Kluby SK Viktoria Malý Břevnov (ČSR)
HC Slavia Praha (ČSR)
LTC Praha (ČSR)
ATK Praha (ČSR)
Baník SONP Kladno (ČSR)
Tatra Smíchov (ČSR)
TJ SONP Kladno (ČSR)
TJ Ruzyň (ČSR)
Přehled medailí
Olympijské kruhy Zimní olympijské hry
stříbro 1948 Sv. Mořic ČSR
Mistrovství světa v ledním hokeji
zlato MS 1949 ČSR
Mistrovství Evropy v ledním hokeji
zlato ME 1948 ČSR
zlato ME 1949 ČSR
Československá hokejová liga
zlato 1948/1949 LTC Praha
zlato 1949/1950 ATK Praha
zlato 1958/1959 TJ SONP Kladno

Přemysl Hainý (18. prosince 1925 Praha, Československá republika25. října 1993) byl československý hokejový obránce, který patřil mezi hokejisty potrestané během politického procesu v roce 1950. Reprezentoval Československo na několika mezinárodních turnajích. Získal mistrovský titul na MS 1949 a dvě zlaté medaile na Mistrovství Evropy v ledním hokeji.

Hokejová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Počátkem listopadu 1948 se mělo původně uskutečnit oddalované turné do Severní Ameriky, které ale neproběhlo. Už se počítalo, že začne ligová soutěž, ale na poslední chvíli přišlo pozvání k sérii utkání do Velké Británie. Vedení hokejového svazu s pozváním souhlasilo, a dokonce byl ještě narychlo domluven zápas ve Francii. Přemysl Hainý se měl také zúčastnit, nakonec nikam neletěl. Díky tomu se vyhnul letecké havárii, při které zahynulo šest československých hokejistů – Ladislav Troják, Vilibald Šťovík, Miloslav Pokorný, Karel Stibor, Zdeněk Jarkovský a Zdeněk Švarc.

V letech 1948–1950 byl členem reprezentačního týmu, který získal tři zlaté medaile: jednu na MS 1949, další dvě na evropských šampionátech. Zúčastnil se také Zimních olympijských her 1948, kde československý tým vybojoval stříbrné medaile.

V říjnu 1950 byl spolu s dalšími spoluhráči zatčen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen na 1 rok. Teprve v roce 1968 byli všichni odsouzení hráči plně rehabilitováni.

Po návratu z vězení se dokázal vrátit k vrcholovému hokeji, čtyři sezóny v letech 1952-56 hrál za Tatru Smíchov, nástupnický tým LTC. Prvoligovou kariéru zakončil mistrovským titulem v Kladně. Do reprezentace však již nebyl pozván.

V reprezentaci odehrál 27 zápasů, v nichž vstřelil 7 gólů.

Trenérská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Během trénování se věnoval týmům jak v Československu - ČSA Ruzyně, HC Sparta Praha, tak i v zahraničí - ve Švýcarsku působil 3 sezóny u HC Servette Ženeva, v Nizozemsku trénoval jednu sezónu tým Veronika Den Haag a naposledy působil tři sezóny v Olympii Lublaň.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]