Oxid uranový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Oxid uranový
vlevo dihydrát a vpravo bezvodý oxid Uranium-trioxide-Pyykko-3D-balls-B.png Uranium-trioxide-trigonal-molecule.png Uranium-trioxide-Pyykko-3D-vdW-B.png
Obecné
Systematický název Oxid uranový
Anglický název Uranium trioxide
Německý název Uran(VI)-oxid
Sumární vzorec UO3
Vzhled oranžový prášek (α, γ, η)
oranžovo červený prášek (β)
tmavě červený prášek (δ)
červený prášek (ε)
žluto oranžový prášek (amorfní)
žlutý až světle žlutý prášek (hydráty)
Identifikace
Vlastnosti
Molární hmotnost 286,027 g/mol
304,042 g/mol (monohydrát)
322,057 g/mol (dihydrát)
Teplota rozkladu 650 - 750 °C (na U3O8)
Teplota změny krystalové modifikace 5,15 °C (monohydrát α → monohydrát β)
Teplota dehydratace 250 - 300 °C (monohydrát)
Hustota 8,34 g/cm3 (α)
8,25 g/cm3 (β)
8,02 g/cm3 (γ)
8,663 g/cm3 (δ)
8,54 g/cm3 (ε)
8,62 g/cm3 (η)
7,29 g/cm3 (amorfní)
6,73 g/cm3 (monohydrát α)
5,67 g/cm3 (monohydrát β)
5,55 g/cm3 (monohyrát γ)
5,0 g/cm3 (dihydrát)
Součin rozpustnosti 1,35•10-22 (monohydrát γ)
Struktura
Krystalová struktura kosočtverečná (α)
jednoklonná (β)
kosočtverečná plošně centrovaná (γ)
krychlová (δ)
trojklonná (ε)
kosočtverečná (η)
kosočtverečná bazálně centrovaná(monohydrát α)
kosočtverečná (monohydrát β)
jednoklonná (monohydrát γ)
kosočtverečná (dihydrát)
Hrana krystalové mřížky β - modifikace
a= 1 034 pm; b= 1 433 pm; c= 391,0 pm; β= 90°03´
γ - modifikace
a= 978,7 pm; b= 1 993,2 pm; c= 970,5 pm
δ - modifikace
a= 414,6 pm
ε - modifikace
a= 400,2 pm; b= 384,1 pm; c= 416,5 pm; α= 98°17´; β= 90°33´; γ= 120°28´
η - modifikace
a= 751,1 pm; b= 546,6 pm; c= 522,4 pm
monohydrát α
a= 424,2 pm; b= 1 030 pm; c= 686,8 pm
monohydrát β
a= 564 pm; b= 628,7 pm; c= 993,7 pm
monohydrát γ
a= 556 pm; b= 552,2 pm; c= 641,6 pm; β= 112°43´
dihydrát
a= 1 397,7 pm; b= 1 669,6 pm; c= 1 467,2 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° -1 220,3 kJ/mol (α)
-1 225 kJ/mol (β)
-1 224 kJ/mol (γ)
-1 220 kJ/mol (δ)
-1 218 kJ/mol (ε)
-1 208 kJ/mol (amorfní)
-1 528 kJ/mol (monohydrát α)
-1 534 kJ/mol (monohydrát β)
-1 531 kJ/mol (monohydrát γ)
-1 868,2 kJ/mol (dihydrát)
Standardní molární entropie S° 96,32 JK-1mol-1 (α)
96,38 JK-1mol-1 (β)
96,11 JK-1mol-1 (γ)
99,41 JK-1mol-1 (ε)
126 JK-1mol-1 (monohydrát β)
192,6 JK-1mol-1 (dihydrát)
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° -1 142,3 kJ/mol (α)
-1 146 kJ/mol (γ)
-1 141 kJ/mol (ε)
-1 395 kJ/mol (monohydrát β)
-1 658,8 kJ/mol (dihydrát)
Izobarické měrné teplo cp 0,284 4 JK-1g-1 (α)
0,285 5 JK-1g-1 (γ)
0,286 3 JK-1</sup g-1 (ε)
0,386 2 JK-1g-1 (monohydrát γ)
Bezpečnost
Vysoce toxický
Vysoce toxický (T+)
Nebezpečný pro životní prostředí
Nebezpečný pro životní prostředí (N)
R-věty R26/28, R33, R51/53
S-věty S1/2, S20/21, S45, S61
NFPA 704
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Oxid uranový (UO3) je jedním z oxidů uranu, který v něm má oxidační číslo VI.

Vzniká například postupnou oxidací UO2.

Podobné sloučeniny[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.