Operace Rösselsprung (1944)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Operace Rösselsprung
Výsadek v Drvaru
Konflikt: Druhá světová válka
Představitelé nejvyššího velení partyzánské armády několik dní před operací
Představitelé nejvyššího velení partyzánské armády několik dní před operací
Trvání: 25. května 1944 - 6. června 1944
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Drvar
Casus belli:
Výsledek: obsazeni Drvaru a zánik tzv. Drvarské republiky
Změny území:
Strany
Třetí říše Nacistické Německo, Chorvatsko Ustaša Nezávislý stát Chorvatsko Jugoslávie Jugoslávští partyzáni
Velitelé
Třetí říše Ernst von Leyser
Třetí říše Otto Kumm
Třetí říše Eduard Aldrian
Třetí říše Kurt Rybka
Jugoslávie Josip Broz Tito
Jugoslávie Koča Popović
Jugoslávie Slavko Rodić
Jugoslávie Vlado Četković
Síla
cca 20 000 mužů cca 8 000 mužů
Ztráty

Operace Rösselsprung, známá v jugoslávské historiografii jako Výsadek v Drvaru (srbochorvatsky Desant na Drvar/Десант на Дрвар) byla německá ofenziva, provedená v závěrečných měsících druhé světové války. Jejím cílem bylo zlikvidovat odpor na území Balkánu, který představovali především Jugoslávští partyzáni. Byla součástí rozsáhlejší, tzv. Sedmé nepřátelské ofenzívy (srbochorvatsky Sedma neprijateljska ofanziva/Седма непријатељска офанзива).

Operace probíhala od 25. května do 6. června 1944. Za cíl útoku bylo vybráno malé bosenské město Drvar, kde se nacházelo vedení partyzánských jednotek, včetně vrchního velitele Josipa Broze Tita. Den jeho narozenin (25. květen) byl vybrán jako rozhodující datum útoku.[1] Německá Luftwaffe bombardovala město v 5:30 ráno a poté následovaly četné výsadky. Z letišť v Záhřebu, Zrenjaninu a Kraljevu[2] vystartovaly letouny směrem k Drvaru, na jejichž palubách bylo téměř tisíc německých parašutistů. V současnou dobu se také daly do pohybu německé jednotky na frontové linii. Druhá vlna výsadku parašutistů následovala po cca. šesti hodinách.

Na německé straně se do akce zapojilo 20 000 vojáků (spolu s loajálními jednotkami Nezávislého státu Chorvatsko). Partyzánské řady byly slabší.

Kromě likvidace nejvyšší partyzánského vedení bylo cílem německých sil zajmout příslušníky zahraničních misí, které u jugoslávských partyzánů působily (sovětská, britská a americká). Tím by byly přerušeny styky mezi Spojenci a Titovými jednotkami, což by následně znemožnilo, aby byla na Balkán partyzánům posílána jakákoliv pomoc.

Samo nejvyšší velení partyzánských jednotek se však v okamžiku útoku nacházelo v jeskyni, cca 1 km od města. Přestože ji Němci obléhali, podařilo se jak Titovi, tak i celému partyzánskému velení uprchnout. Uniknout ze zatčení však dokázali jen velmi těsně.[3] Operace proto skončila nezdarem. Partyzánům navíc pomohlo i britské a americké letectvo, které v okamžiku operace vykonalo letecké údery na vojska osy, shromážděná v městech Bihać a Bosanska Krupa.[3] Na jejich sílu nedokázali Němci žádným způsobem odpovědět.

Hlavním úspěchem Němců bylo především ochromení partyzánského vedení po určitou dobu a také vysoké ztráty, které komunisté po útoku zaznamenali. Německá armáda je odhadla na více než 6 000 mrtvých, ve skutečnosti však byly mnohem nižších. Sami Němci přišli během operace o cca 800 mužů. Němcům se podařilo obsadit jak vysílačku, tak i archiv partyzánské armády.[3] Tito 3. června odcestoval na palubě amerického letounu do Bari v Itálii a následně se vrátil zpět na Balkán, na ostrov Vis.[4]

Jeskyně, ve které se ukrývalo partyzánské vedení byla za dob existence Socialistické Jugoslávie místem, navštěvovaném četnými výpravami. O celé operaci byl navíc natočen film, jeden z mnohých s tématikou partyzánského boje, které v Jugoslávii vznikly.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MIŠKOVIĆ, Petar. Bitka za drvar. Sarajevo : Veselin Masleša, 1974. S. 27. (srbochorvatština) 
  2. MIŠKOVIĆ, Petar. Bitka za drvar. Sarajevo : Veselin Masleša, 1974. S. 35. (srbochorvatština) 
  3. a b c PAVLOVIĆ, Stevan. Hitlerov novi antiporedak. Bělehrad : Clio, 2008. ISBN 978-86-7102-361-0. Kapitola KPJ oslobađa, osvaja i obnavlja Jugoslaviju, januar 1944-maj 1945., s. 221. (srbština) 
  4. PAVLOVIĆ, Stevan. Hitlerov novi antiporedak. Bělehrad : Clio, 2008. ISBN 978-86-7102-361-0. Kapitola KPJ oslobađa, osvaja i obnavlja Jugoslaviju, januar 1944-maj 1945., s. 222. (srbština)