Norské referendum o monarchii (1905)
.svg)
Referendum o zachování monarchie nebo vyhlášení republiky v Norsku se konalo ve dnech 12. a 13. listopadu 1905.[1] Voliči byli dotazováni, zda schvalují rozhodnutí Stortingu ke zplnomocnění vlády učinit nabídku na obsazení trůnu nově ustaveného samostatného státu.[2]
Návrh byl schválen 78,9 % voličů.[3] Po sečtení výsledků referenda předal parlament 18. listopadu nabídku princi Karlovi na obsazení norského trůnu. Nová královská rodina přicestovala do Norska 25. listopadu. Král Haakon VII. (dříve princ Karl) a královna Maud byli korunováni v Nidaroské katedrále v Trondheimu 22. června 1906.[4]
Výsledky
| Volba | Hlasy | % |
|---|---|---|
| Pro | 259 563 | 78,9 |
| Proti | 69 264 | 21,1 |
| Neplatné/prázdné hlasy | 2 403 | – |
| Celkem | 331 230 | 100 |
| Registrovaných voličů/účast | 439 748 | 75,3 |
| Zdroj: Nohlen & Stöver | ||
Průběh
7. června 1905 norský parlament schválil rozpuštění unie se Švédskem a následně švédský král Oskar II. abdikoval na úřad krále Norska. Smírčí nabídku, aby na norský trůn usedl švédský princ, odmítl.[2]
Norský parlament se tedy obrátil na dánského prince Karla. Mimo jeho pozitivní osobní vlastnosti a ctnosti hrálo roli také to, že je Skandinávec a tudíž rozumí norsky a zná místní kulturu. Díky princezně Maud měl také úzké vazby na Spojené království a britskou královskou rodinu. Další výhodou bylo zajištění následníka trůnu v podobě jeho syna, tehdy dvouletého Alexandra, pozdějšího krále Olafa V.[2]
V Norsku se debatovalo, zda nové státní zřízení má být monarchie nebo republika. Princ Karl požadoval, aby o této otázce bylo rozhodnuto v referendu. Mimo jiné tím chtěl mít jistotu, že většina obyvatelstva chce, aby Norsko zůstalo monarchií.[2]
Otázka položená v referendu zněla:
| „ | Enig i Stortingets bemyndigelse til regjeringen om at opfordre prins Carl af Danmark til at lade sig vælge til Norges konge? (Souhlasíte s tím, aby Storting pověřil vládu ke zmocnění prince Karla Dánského stát se norským králem?) |
“ |
Většina obyvatel hlasovala pro monarchii a 18. listopadu parlament provolal prince Karla králem. Předseda parlamentu mu zaslal telegram a nabídl mu norský trůn.[2]
Princ nabídku přijal a 25. listopadu 1905 nová norská královská rodina přistála ve Vippetangenu v Christianii, dnešním Oslu. Nový král přijal jméno Haakon a svému synovi dal královské jméno Olaf – jména, která novou královskou dynastii spojují se středověkými norskými králi. 22. června 1906 byli král Haakon a královna Maud korunováni v Nidaroské katedrále v Trondheimu.[2]
Dozvuky
Významný norský polárník a humanista Fridtjof Nansen se o referendu vyjádřil těmito slovy:
| „ | Zvolili jsme si monarchii ze tří důvodů: Zaprvé Norsko tehdy nebylo bohaté, chtěli jsme šetrnou vládu, a jak jistě víte, není dražší vlády, než je republika. Zadruhé potřebovali jsme být silní a republika by nás učinila příliš slabými tváří v tvář Švédskému království. Zatřetí chtěli jsme si zachovat svobodu, v žádném případě jsme se nechtěli nechat vystavit tyranii stran a partokracii. | “ |
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Norwegian monarchy referendum, 1905 na anglické Wikipedii.
- ↑ Dieter Nohlen & Philip Stöver (2010) Elections in Europe: A data handbook, p1437 ISBN 978-3-8329-5609-7
- ↑ a b c d e f Kong Haakon VII (1872-1957) Kongehuset (norsky)
- ↑ Nohlen & Stöver, p1446
- ↑ Kroninga av Kong Haakon og Dronning Maud Kongehuset (norsky)
Literatura
- Bomann-Larsen, Tor (2006) Haakon og Maud III/Vintertronen (Oslo: Cappelen) ISBN 978-82-02-24665-5