Nicolò Sebregondi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Niccolo Sebregondi)
Nicolò Sebregondi
Narození1585
Sondrio
Úmrtí1652 (ve věku 66–67 let)
Mantova
Povoláníarchitekt a malíř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Nicolò Sebregondi (někdy též Sebregundi, * 1585, Sondrio1652, Mantova) byl italský architekt a malíř působící v 17. století také v Čechách.


Život a činnost[editovat | editovat zdroj]

V Římě[editovat | editovat zdroj]

Malířskému umění se učil ve Flandrech a u architekta Giovanniho Battisty Crescenziho v Římě.[1] Na počátku 17. století pracoval v Římě, kde v roce 1612 vypracoval a realizoval projekt na přestavbu kostela Santa Maria del Pianto. Byl také autorem průčelí paláce Crescenziů.

Exedra paláce Te v Mantově

Během svého pobytu v Římě se seznámil s kardinálem Ferdinandem Gonzagou. Ten, se po smrti svého bratra roku 1613, ujal vlády v Mantovském vévodství. Povolal Sebregondiho k mantovskému dvoru rodu Gonzagů. Zde na okraji města v období v letech 1613 – 1624 Sebregondi vystavěl Villu La Favorita, kam Ferdinand Gonzaga zvažoval přenesení vévodského sídla.

V Mantově[editovat | editovat zdroj]

V Mantově zahájil výstavbu průčelí paláce Valenti Gonzagů, kterou dokončil v roce 1677 vlámský architekt Frans Geffels. Sebregondi byl také autorem výstavby Fruttiere di Palazzo Te per il ricovero invernale di piante e agrumi e gli è attribuito il progetto della scenografica exedra ad emiciclo che unisce le Fruttiere all'appartamento del giardino segreto z roku 1651.

Některé další Sebregondiho stavby, jako např. Porta Cerese či 'Eremo dei Padri Camaldolesi v Bosco della Fontana v Marmirolu byly v následujících staletích zbořeny. Je mu rovněž přičítána výstavba paláce Beffa Negrini v Asole.

V českých zemích[editovat | editovat zdroj]

Jičín, jezuitská kolej

Služby italského architekta si objednal také český šlechtic a politik, generalissimus císařské armády, Albrecht z Valdštejna. Někdy kolem roku 1630 jej povolal do Prahy, aby se podílel na stavbě velkolepého barokního paláce na Malé Straně. Pro Valdštejna projektoval také další významné budovy, v rámci Frýdlantského vévodství, zejména v Jičíně, kde projektoval Valdštejnskou lodžii, jezuitskou kolej a kostel svatého Jakuba či kartuziánský klášter (dnešní věznice) v nedalekých Valdicích.


Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nicolò Sebregondi na italské Wikipedii.

  1. TOUFAROVÁ, Dana. Jezuité a architektura v české provincii v letech 1625 až 1675. Tradice a stavební praxe řádu na příkladu několika jezuitských kolejí.. , 2020 [cit. 2024-04-15]. . Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. . Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]