Nejvyšší pokladník
Nejvyšší pokladník neboli nejvyšší šacmistr[1] (německy Oberst-Schatzmeister, latinsky summus thesaurarius) byl dvorský úřad.
Svatá říše římská[editovat | editovat zdroj]
Od Vestfálského míru v roce 1648 zastával úřad arcipokladníka (Erz-Schatzmeister, Archithesaurarius) kurfiřt falckrabě rýnský, od roku 1777 kurfiřt hannoverský.
Úřad říšského dědičného pokladníka byl v roce 1648 od kurfiřta dědičně propůjčen hrabatům, od roku 1803 knížatům ze Sinzendorfu.
České království[editovat | editovat zdroj]
Milan Buben tento úřad označuje jako nejvyšší komorník.[2] V Českém království byl ustanoven až před korunovací Karla VI. na českého krále v roce 1723,[pozn. 1] úřad tehdy zastával Jan Josef z Vrtby.[3][1][pozn. 2] Vrtbové vymřeli v roce 1830. Od roku 1834 zastávala dědičný úřad knížata z Lobkowicz z roudnické primogenitury.[4][2]
Odznakem úřadu byla torba.[2] Úřad se uplatnil především při korunovacích nebo holdování stavů panovníkovi. Během korunovace rozhazoval lidem mince.[5]
- 1723–1737 Jan Josef z Vrtby[1] (1669 – 14. 9. 1737 nebo 1734), zastával také úřad nejvyššího purkrabího (1712–1734)
- 1737–1750 František Václav z Vrtby starší (1671 – 20. 9. 1750) nebo František Václav mladší (1725–1762)?
- úřad zastával při korunovaci Marie Terezie v roce 1743
- 1750–1782 Jan Josef z Vrtby (1713 – 7. 6 1782)
- 1782–1830 František Josef z Vrtby (1759 nebo 1765 Praha – 27. 8. 1830 Křimice)
- 1830–1834 neobsazen
- 1834–1868 Ferdinand Josef Jan z Lobkowicz (13. 4. 1797 Hollabrunn – 18. 12. 1868 Vídeň), 8. kníže
- úřad zastával při korunovaci Ferdinanda V. v roce 1836[6]
- 1868–1903 Mořic z Lobkowicz (1831–1903), 9. kníže
- 1903–1918 Ferdinand Zdeněk z Lobkowicz (1858–1938), 10. kníže
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Před korunovací Karla VI. byl v roce 1723 ustanoven také úřad korouhevníka panského a rytířského stavu.[1]
- ↑ Milan Buben uvádí nejvyššího komorníka až od roku 1725.[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d VÁCHA, Štěpán; VESELÁ, Irena; VLNAS, Vít; VOKÁČOVÁ, Petra. Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723. Praha: Paseka, 2009. 528 s. ISBN 978-80-7432-002-6. S. 84. Dále jen Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723.
- ↑ a b c d BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Praha: Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7. S. 235.
- ↑ VOKÁČOVÁ, Petra. Příběhy o hrdé pokoře: aristokracie českých zemí v době baroka. Praha: Academia, 2014. 964 s. ISBN 978-80-200-2364-3. S. 401.
- ↑ SEKYRKOVÁ, Milada. 7. 9. 1836. Ferdinand V. Poslední pražská korunovace. Praha: Havran, 2004. 192 s. (Dny, které tvořily české dějiny). ISBN 80-86515-37-0. S. 63. Dále jen 7. 9. 1836. Ferdinand V. Poslední pražská korunovace.
- ↑ a b Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723, s. 210
- ↑ Ottův slovník naučný. 6. díl. Čechy – Danseur. Praha: J. Otto, 1893. Dostupné online. S. 546.
