Nešpory

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Nešpory jsou součástí denní modlitby římskokatolické církve, odpolední či podvečerní pobožnost. Pravidelně je dodržují řeholníci v klášterech. Dalšími pobožnostmi v průběhu dne jsou invitatorium (uvedení do první modlitby dne, verše z žalmu s antifonou), ranní chvály, tři "malé hodinky" - dopolední, polední, odpolední, pak následují nejlépe za setmění nešpory a před spaním kompletář.

Struktura modlitby nešpor[editovat | editovat zdroj]

  • Úvod - Bože, shlédni a pomoz (při těchto slovech se modlící požehnají velkým křížem), odpovědí je: Pane, slyš naše volání. Následuje "trojiční chvalozpěv": Sláva Otci i Synu i Duchu svatému, jako bylo na počátku, nyní i vždycky, až na věky věků. Amen. Úvodní část uzavírá zvolání Aleluja (vypouští se v době postní)
  • Hymnus - Hymnický text, který je možno recitovat nebo chorálně zpívat (nápěvy obsahuje samostatná liturgická kniha - Liber hymnarius - česky hymnář). Text je dělen do strof a končí zvoláním Amen.
  • Psalmodie (žaltář) - obsahuje tři žalmy s antifonami, které se říkají na začátek a opakují se na konec žalmu. Jedná se o tři různé krácené žalmy, nebo jeden žalm dělený na tři části.
  • Lectio brevis (krátké čtení) - obsahuje kratičký úryvek biblického textu (už se ale nejedná o úryvek žalmu).
  • Krátké responsorium - jedná se o zpívanou nebo recitovanou antifonu s odpovědí, mající vztah k přečtenému krátkému čtení nebo k období liturgického roku.
  • Kantikum Panny Marie (Magnificat) - následuje po krátkém responsoriu, skládá se z antifony a zpěvu nebo recitace novozákonního hymnu. Hymnus zachycuje text chvalozpěvu, který pronesla Panna Maria a který je zachycen v Bibli v Lukášově evangeliu. Na závěr se opakuje antifona.
  • Prosby - na Magnificat navazují krátké prosby s vkládanou odpovědí, kterou je možné při společné modlitbě vypustit. Každá prosba má totiž dvě části. První část modlících se přednese začátek prosby a druhá část modlících se zbytek prosby.
  • Otče náš - prosby jsou po antifoně zakončeny společnou modlitbou Otče náš, kterou může předsedající, je li nositelem jáhenského nebo kněžského svěcení, uvést stejným způsobem jako ve Mši svaté. Vypouští se "neb tvé je království i moc i sláva na věky".
  • Závěrečná modlitba - pronáší ji předsedající. Modlitba je obvykle shodná se vstupní modlitbou mše toho dne.
  • Požehnání - závěrečnou částí je požehnání. Předsedá-li modlitbě kněz nebo jáhen, žehná přítomným stejným způsobem jako ve Mši. Modlí li se modlitbu sami laici, končí se tím, že se sami přežehnají znamením kříže a přitom pronášejí slova: Dej nám Bože své požehnání, chran nás všeho zlého a doved nás do věčného života. Na to se odpoví: Bohu díky. Tím je modlitba skončena.