Nástupnictví na úřad prezidenta Spojených států amerických

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Nástupnictví na úřad prezidenta USA je pořadí, ve kterém by v případě úmrtí, neschopnosti prezidenta vykonávat povinnosti svého úřadu, rezignace nebo tzv. impeachmentu, nastupovali členové zakonodárné i výkonné moci na tento úřad.

Pořadí nástupnictví[editovat | editovat zdroj]

Pořadí nástupnictví se řídí dle Presidential Succession Act z roku 1947 (§ 19 článku 3 U.S.C.).

V případě smrti či neschopnosti výkonu funkce současného 44. prezidenta Baracka Obamy je pořadí nástupnictví následující:

Nixonův dopis, v němž oznamuje svoji rezignaci
Pořadí Úřad Osoba
1. Viceprezident USA a předseda Senátu USA Joe Biden
2. Předseda Sněmovny reprezentantů USA John Boehner
3. Předseda pro tempore Senátu USA Patrick Leahy
4. Ministr zahraničí John Kerry
5. Ministr financí Jacob Lew
6. Ministr obrany Chuck Hagel
7. Ministr spravedlnosti Eric Holder
8. Ministr zemědělství Tom Vilsack
9. Ministr obchodu Penny Pritzker
10. Ministryně práce Hilda Solisová
11. Ministr zdravotnictví Kathleen Sebeliusová
12. Ministr bytové výstavby a rozvoje měst Shaun Donovan
13. Ministr dopravy Anthony Foxx
14. Ministr energetiky Ernest Moniz
15. Ministr školství Arne Duncan
16. Ministr pro záležitosti veteránů Eric Shinseki
17. Ministryně vnitřní bezpečnosti Jeh Johnson
Ministr vnitra Sally Jewell, narozená ve Spojeném království Velké Británie a Irska

Legenda:      člen Demokratické strany      člen Republikánské strany      nestraník

Vyloučení z nástupnictví[editovat | editovat zdroj]

Z Ústavy USA vyplývá, které osoby jsou nezpůsobilé nastoupit do úřadu prezidenta. Jedná se o osoby, které se nenarodily na území USA, osoby mladší 35 let věku nebo pokud žily méně než 14 let na území Spojených států amerických.

XXV. dodatek Ústavy[editovat | editovat zdroj]

Podstata XXV. dodatku Ústavy[editovat | editovat zdroj]

Tento dodatek Ústavy Spojených států byl ratifikován 10. února 1967. Má 4 oddíly a mj. upravuje předání pravomoce prezidenta USA.

V případě zbavení prezidenta úřadu nebo v případě jeho smrti nebo rezignace stane se prezidentem viceprezident.“ (XXV. dodatek, oddíl 1.)

Kdykoli prezident postoupí prozatímnímu předsedovi Senátu a předsedovi Sněmovny reprezentantů písemné prohlášení, že není způsobilý vykonávat pravomoci a povinnosti svého úřadu, a dokud jim nepředá písemné prohlášení o opaku, vykonává takové pravomoci a povinnosti viceprezident jako úřadující prezident.“ (XXV. dodatek, oddíl 3.)

Využití XXV. dodatku Ústavy[editovat | editovat zdroj]

K jeho využití došlo dosud šestkrát:

  1. 12. října 1973 Nixon nominoval na viceprezidenta michiganského kongresmana Geralda Forda po rezignaci Spiro Agnewa.
  2. 9. srpna 1974 rezignoval Richard Nixon na post prezidenta USA.
  3. 20. srpna 1974 nový prezident Ford nominoval na post viceprezidenta bývalého guvernéra New Yorku Nelsona Rockefellera.
  4. 12. července 1985 se na časový úsek, kdy Ronald Reagan podstoupil kolonoskopii, stal úřadujícím prezidentem USA G. Bush st.
  5. 29. června 2002 se na časový úsek (7:09 - 9:29 hod), kdy George W. Bush podstoupil kolonoskopii, stal úřadujícím prezidentem USA R. Cheney.
  6. 21. července 2007 se na časový úsek (7:16 - 9:21 hod), kdy George W. Bush podstoupil kolonoskopii, stal úřadujícím prezidentem USA R. Cheney.

V roce 1997 prezident Bill Clinton odmítl celkovou anestézii při operačním výkonu přišití utrženého čtyřhlavého stehenního svalu právě proto, aby nemusel přenést své pravomoce na viceprezidenta Gorea.

Související články[editovat | editovat zdroj]