Müllerova vila

Müllerova vila
	Müllerova vila, pohled z jihu
Základní informace
Sloh	funkcionalismus
Architekti	Adolf Loos a Karel Lhota
Výstavba	1928–1930
Přestavba	1997–2000 (restaurování)
Materiály	železobeton a cihla
Další majitelé	František Müller (od 1930)
Současný majitel	Magistrát hlavního města Prahy (od Desetiletí od 1990)
Poloha
Adresa	Nad Hradním vodojemem 642/14 Praha, Střešovice, Česko
Ulice	Nad hradním vodojemem
Souřadnice	50°5′33,2″ s. š., 14°22′42,2″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	40543/1-1524 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	Oficiální web
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Müllerova vila (též Loosova vila) je luxusní funkcionalistická vila v Praze na Ořechovce (Nad Hradním vodojemem 14, čp. 642, Praha 6 - Střešovice), kterou si nechal od architektů Adolfa Loose a Karla Lhoty postavit František Müller, zámožný spolumajitel stavitelské firmy Kapsa-Müller, když se chtěl s rodinou přestěhovat z Plzně do Prahy. I přes neustálé výtky stavebních úřadů a řadu úředně vynucených změn, se nakonec stavělo. A to v letech 1928–1930, ve stejné době, kdy Ludwig Mies van der Rohe stavěl v Brně vilu Tugendhat. Loos na vile uplatnil nejen funkcionalistické myšlenky, ale i svoji teorii „Raumplanu“ – prostor není členěný na jednotlivá patra, ale do „kubusů“ a jednotlivé místnosti se prolínají v různých úrovních.

Na výtky, že dům je navenek příliš strohý, Adolf Loos, nepřítel ornamentalizace odpovídal, že staví pro obyvatele domu a nikoliv pro kolemjdoucí. Funkčnost domu jako celku byla několikrát zpochybněna – když se do garáže zaparkovalo auto, bylo výfukové plyny cítit po celém domě a sám František Müller se r. 1951 udusil při zatápění v kotelně^[1].

Historie

Během socialismu byl dům znárodněn a vdově po Františku Müllerovi byly ponechány k užívání jen dvě místnosti – v ostatních sídlily různé komunistické instituce jako Státní pedagogické nakladatelství. Milada Müllerová se snažila zachovat co nejvíce z uměleckých sbírek a nábytku – co nerozdala přátelům, to alespoň prodala a díky tomu se po pádu režimu většina z nich na původní místo vrátila.

Po sametové revoluci vilu od dědiců odkoupilo hlavní město Praha a nechalo ji podle dochovaných fotografií co nejvěrněji zrekonstruovat a zpřístupnit veřejnosti. Dne 30. června 1995 převzalo vilu do správy Muzeum hlavního města Prahy, restaurace byla dokončena v roce 2000. Celá rekonstrukce stála 47 000 000 Kč.

Stenogram rozhovoru s Adolfem Loosem

„Moje architektura vůbec není koncipována v plánech, nýbrž v prostorech (kubusech). Nenavrhuji žádné půdorysy, fasády, řezy. Navrhuji prostory. U mne neexistuje žádné přízemí, první patro apod… U mne jde pouze o související kontinuální prostory, pokoje, předsíně, terasy atd. Patra se prolínají a prostory na sebe navazují. Každý prostor potřebuje jinou výšku: jídelna je přece vyšší než spíž, proto jsou stropy prokládány v různých úrovních. Spojit tyto prostory tak, aby výstup a sestup byl nejen nepozorovatelný, ale zároveň aby byl i účelný, v tom spočívá, jak vidím, pro ostatní velké tajemství, zatímco pro mne je to velká samozřejmost. Domnívám se tedy, vraceje se k vaší otázce, že toto prostorové působení a tuto prostorovou úspornost se mi doposud nejlépe podařilo uskutečnit právě v domě Dr. Müllera.“ Adolf Loos, Plzeň 1930