Mystacina větší
 Mystacina větší | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 kriticky ohrožený druh[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | letouni (Chiroptera) |
| Čeleď | mystacinovití (Mystacinidae) |
| Rod | mystacina (Mystacina) |
| Binomické jméno | |
| Mystacina robusta Dwyer, 1962 | |
 Areál rozšíření | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mystacina větší (Mystacina robusta) byl či je kriticky ohrožený druh náležící do čeledi mystacinovití (Mystacinidae) a rodu mystacina (Mystacina).[2] Místním jazykem se nazývala waitoreke.[3]
Vzhled
Mystacina větší byla středně velkým netopýrem dosahujícím velikosti kolem 9 cm, rozpětí křídel činilo až 31 cm a hmotnost až 35 g. Příbuznou mystacinu novozélandskou (M. tuberculata), ke které kdysi patřila mystacina větší jako její poddruh, velikostí přesahovala i o třetinu. Tento druh se dovedl pohybovat na zemi, kdy se pomocí svých ramen mohl prodírat v podrostu, pokud však rozvinul křídla, stal se nepříliš rychlým letcem. Uši jsou zašpičatělé a ocas pouze krátký. Srst má hnědou barvu.[4][5]
Biologie
Mystacina větší se vyskytovala či vyskytuje na ostrově Nový Zéland (jako jeden ze tří netopýrů) a jedná se o zdejší endemit.[6] Žila na Stewartově ostrově a dalších přilehlých ostrovech (jako ostrov Big South Cape), přestože historický rozsah výskytu mystacin byl mnohem větší.[3] Domovinu mystacin větších představovaly lesy, přičemž den trávily ve vápencových jeskyních; těch je na ostrově Big South Cape velké množství (největší z nich se jmenuje Puwai).[4][6] O chování tohoto druhu se mnoho neví. Ve svém areálu výskytu zastupoval nebo zastupuje ekologickou roli hlodavců, kteří na ostrov nepronikli.[3] Asi tak hodinu až dvě po západu slunce začaly být mystaciny aktivní a o jejich komunikaci nejsou známy informace. Rovněž složení potravy zůstalo u mystaciny větší neznámé. Mystaciny novozélandské žerou například členovce, ovoce, nektar a pyl a podobnou stravou se mohla živit i mystacina větší. Systém páření byl zřejmě monogamní, zdá se, že se rodiče pářili pouze jedenkrát za rok a narodil se (duben−květen) jim jeden netopýr.[4]
Ohrožení
Nebezpečí pro netopýry na Novém Zélandu představuje kácení lesů,[5] pro mystacinu větší se pak stala hlavní hrozbou introdukce krys ostrovních (Rattus exulans).[6] Již zhruba v 19. století obývala svůj zmenšený areál výskytu[6] a poslední netopýři žili na ostrovech Big South Cape a blízkém Putauhina.[7] Zde však došlo v 60. letech 20. století k introdukci krys a pokles byl velice rychlý. Mystaciny nebyly pozorovány už v roce 1967.[3] Roku 1988 mystacinu větší Mezinárodní svaz ochrany přírody označil za vyhynulou. Na obou ostrovech později došlo k vyhubení nepůvodních krys (populace mystacin novozélandských se rovněž po vyhubení nepůvodních predátorů stala stabilnější[7]) a po těchto krocích přišla hlášení o spatření netopýrů na Putauhině a na Big South Cape. Byla zaznamenáno echolokace, jíž mohl tento druh vydávat.[6] Došlo k přeřazení mezi kriticky ohrožené druhy[7] a pro zachování jsou potřebné další průzkumy. Mohlo by zde žít však pouze méně než 50 dospělců.[6] Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin mystacinu větší nezaznamenává.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
- ↑ a b mystacina větší [online]. Biolib.cz [cit. 2017-09-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c d FULLER, Errol. Lost Animals: Extinction and the Photographic Record. Londýn: Bloomsbury Publishing Plc, 2013. ISBN 978-1-4081-7215-5. Kapitola Greater Short-tailed Bat.
- ↑ a b c d BOYES, B. Mystacina robusta - New Zealand greater short-tailed bat [online]. Animal Diversity Web, 2006 [cit. 2017-09-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b GREATER SHORT-TAILED BAT [online]. TerraNature [cit. 2017-09-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f Mystacina robusta [online]. IUCN Red List of Threatened Species [cit. 2017-09-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c VIERINGOVÁ, Kerstin; KNAUER, Roland. Ohrožené druhy zvířat. Překlad Helena Kholová. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 2012. 304 s. ISBN 978-80-242-3180-8. S. 228−229.
Externí odkazy
Taxon Mystacina robusta ve Wikidruzích
