Mramorový vodopád
| Cascata delle Marmore | |
|---|---|
 | |
| Rozměry | |
| Celková výška | 165 m |
| Výška stupně | 83 m |
| Nadm. výška | 376 m n. m. |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Itálie |
| region | Umbrie |
| Zeměpisné souřadnice | 42°33′4″ s. š., 12°42′55″ v. d. |
 | |
| Ostatní | |
| Vodní tok | Velino |
| Povodí | Tibera |
| Typ | umělý vodopád |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cascata delle Marmore (Mramorový vodopád) je umělý vodopád na řece Velino osm kilometrů od italského města Terni. Skládá se ze tří stupňů, z nichž nejvyšší měří 83 m, celková výška vodopádu činí 165 m a je tak největším umělým vodopádem na světě.[1]
Skalní stěny jsou pokryty zářivě bílými krystaly uhličitanu vápenatého, který dal vodopádu jméno. Rostou zde mechy a játrovky, okolní vegetaci tvoří typická středomořská macchie. Vodopád je součástí chráněného území, hnízdí zde ledňáček říční, skorec vodní, konipas horský a břehule skalní.
Vodopád vybudovali Římané v roce 271 př. n. l. Do té doby končila řeka Velino na pláni u města Rieti, kde se rozlévala do rozsáhlých močálů, které byly zdrojem malárie. Konzul Manius Curius Dentatus nařídil rozsáhlé úpravy terénu, při nichž byla půda zúrodněna a přebytečná voda odvedena do jezera Piediluco a z něj umělým kanálem na okraj srázu, z něhož padá kaskádami dolů a odtéká do řeky Nera.[2] Ve středověku nebyl kanál udržován a přestal plnit svoji funkci, proto byl rekonstruován v roce 1422 a znovu 1545–1598 (podle tehdejšího papeže Klementa VIII. dostal název Cava Clementina). V roce 1787 provedl architekt Andrea Vici úpravu stupňů vodopádu, aby zmírnil nebezpečí náhlých povodní na řece Nera.
Na počátku dvacátého století bylo vzhledem k rozvoji těžkého průmyslu v okolním kraji rozhodnuto využít sílu vodopádu k výrobě elektrické energie. V roce 1929 byla vybudována vodní elektrárna Galletto,[3] k jejímž turbínám je odváděna většina přitékající vody. Pouze o víkendu je vodopád zprovozněn jako turistická atrakce: po poledni se ozve siréna varující návštěvníky, aby se nezdržovali pod vodopádem, otevřou se stavidla a kaskádami protéká voda v původní síle až 300 m³/s.[4] Ke sledování tohoto přírodního divadla slouží vyhlídka Balcone degli Innamorati (balkon milenců).
O vodopádech se ve svém díle zmiňují Vergilius nebo George Gordon Byron, zobrazovali je malíři jako Giambattista Bassi nebo Giovanni Battista Busiri i filmaři, např. Federico Fellini v Interview nebo Dario Argento ve Stendhalově syndromu, koncertoval zde zpěvák Simone Cristicchi.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ascata delle Marmore – The World’s Tallest Human-Made Waterfall. VisitItaly
- ↑ Podere Luchiano. www.luchiano.it [online]. [cit. 2017-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-08-30.
- ↑ Galleto Hydroelectric Power Station. Parco Fluviale del Nera
- ↑ European Waterfalls
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cascata delle Marmore na Wikimedia Commons - Umbria Experience
- Marmore Falls
