Modrý dům
| Modrý dům | |
|---|---|
.jpg) | |
| Účel stavby | |
sídlo Obce křesťanů, galerie | |
| Základní informace | |
| Architekt | Josef Zasche |
| Výstavba | 1904–1905 |
| Stavebník | Karel Wilfert |
| Současný majitel | Obec křesťanů v České republice |
| Poloha | |
| Adresa | Na Špejcharu 291/3, Holešovice, Praha 7,  Česko |
| Ulice | Na Špejcharu |
| Souřadnice | 50°5′49,2″ s. š., 14°24′32,3″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Modrý dům (původně německy Blaues Haus, česky též Modrá vila nebo Wilfertova vila), čp. 291/VII, je raně modernistická vila v Praze 7 Holešovicích na Letné.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Modrý dům projektoval architekt Josef Zasche pro svého přítele, sochaře a pozdějšího pedagoga Karla Wilferta mladšího (1879–1932). Stavba byla realizována v letech 1904–1905. Podle původně šedomodré omítky a sytě modrých prvků na fasádě byla vila nazvána Blaues Haus, tedy Modrý dům, ovšem říkalo se jí rovněž Wilfertova vila podle jejího prvního majitele, případně též Modrá vila.
Původní půdorys vily měl tvar písmene L s křídly mířícími na jih a na západ, s přidaným tělesem schodiště mezi oběma křídly, a je zakončen mansardovou střechou. Ve 30. letech 20. století byla stavba rozšířena o severní křídlo, o něco nižší a zakončené příkrou sedlovou střechou. Průčelí domu je ozdobeno keramickými dlaždicemi s ornamenty ve štítě a mozaikovými slunečními hodinami mezi okny ve druhém nadzemním podlaží, jejich návrh je pravděpodobně dílem prvého majitele Karla Wilferta, nikoliv druhého majitele Richarda Teschnera, který ji získal několik let po kolaudaci.
Vila je přechodem od pozdní geometrické secese k rané moderně. Vývojově na ni navazují podobné projekty Zaschova přítele a spolupracovníka Jana Kotěry, například Suchardova vila v Bubenči.
Dějiny stavby[editovat | editovat zdroj]
Po svém dokončení byl Modrý dům obýván chebským sochařem Karlem Wilfertem mladším (1879–1932) a jeho rodinou. V letech 1908–1909 zde Wilfert vedl svou soukromou výtvarnou školu, společně s grafikem Richardem Teschnerem[1], který vilu později odkoupil, ale po několika letech ji prodal dále. Po únoru 1948 byl dům znárodněn a využívala jej Správa služeb diplomatických sborů. Během této doby byl dům zbaven původní barevnosti, rozšířen o krabicovitou přístavbu na severní straně a opatřen vykachlíkovanou vrátnicí na jižním okraji pozemku.
Po roce 1990 byl dům restituován dědičce předchozího majitele a od ní koncem roku 1992 zakoupen Obcí křesťanů za pomoci anonymní mecenášky z Holandska.[2] V následujících dvou letech prošel celkovou rekonstrukcí, kterou v roce 1995 završilo zasvěcení kaple svatého Jana, vestavěné do rozšířené přízemní části domu[3] v místě původních suterénních garáží.[2]
V letech 2016–2017 proběhla ve dvou etapách kompletní rekonstrukce fasády, která domu vrátila jeho původní barevnost.[4][5]
Současné využití[editovat | editovat zdroj]
Modrý dům je v současnosti využíván Obcí křesťanů v České republice jako její sídlo a středisko činnosti. Ve druhém nadzemním podlaží vily se nacházejí prostory Galerie Josefa Adamce.
V Modrém domě také začíná MUD Prahy.[6]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Exteriér před rekonstrukcí fasády[editovat | editovat zdroj]
-
Pohled od jihu -
Pohled od severovýchodu -
Pohled od jihovýchodu -
Sluneční hodiny na jižním průčelí -
Těleso schodiště od západu -
Verandy a věžička na východní straně domu
Exteriér během rekonstrukce fasády 2016–2017[editovat | editovat zdroj]
-
Pohled od jihozápadu -
Pohled od jihovýchodu -
Pohled od severovýchodu -
Jihozápadní roh, detail prací
Stav po opravě průčelí 2019[editovat | editovat zdroj]
-
Pohled od jihovýchodu -
Pohled od jihozápadu -
Mozaika s Pannou Marií s Jezulátkem a se svatým Lukášem
.jpg)
.jpg)
Interiér[editovat | editovat zdroj]
-
Prostory Galerie Josefa Adamce -
Prostory Galerie Josefa Adamce -
Prostory Galerie Josefa Adamce -
Detail štukového stropu -
Detail tapety -
Detail tapety
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ AbArt [1]
- ↑ a b Náboženství na cestách: unikátní Wilfertův Modrý dům a Obec křesťanů v Praze : Dingir, 5. 12. 2022
- ↑ VAVERKA, Jiří, a kol. Moderní sakrální stavby církví a náboženských společností na území Čech, Moravy a Slezska. Brno: Jota, 2004. ISBN 80-7217-297-2. S. 293–295.
- ↑ LIBICHOVÁ, Věra. Oprava mozaiky a části fasády začne během září. S. 7. Obec křesťanů – hnutí za náboženskou obnovu. Oznamovatel [online]. Obec křesťanů, [2016-06] [cit. 2017-07-31]. Čís. 126, s. 7. Dostupné online.
- ↑ LIBICHOVÁ, Věra. Na konci cesty Modrý dům. S. 3. Obec křesťanů – hnutí za náboženskou obnovu. Oznamovatel [online]. Obec křesťanů, [2017-06] [cit. 2017-07-31]. Čís. 130, s. 3. Dostupné online.
- ↑ HLAVATÝ, Pavel. Doma jsem v Jeruzalémě (rozhovor o prožívání virtuální krajiny). Okruh a střed. 2010, čís. 2, s. 27–34.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- VEVERKA, Přemysl, et al. Slavné pražské vily. Praha: Foibos, 2004. ISBN 80-7037-128-5. S. 37.
- GLOSOVÁ, Michaela. Modrý dům. Okruh a střed. 2009, čís. 4, s. 51–55.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Modrý dům na Wikimedia Commons - PFEIFFEROVÁ, Erika. Galerie Josefa Adamce: Stavební historie domu [online]. [cit. 2012-08-24]. Dostupné online.
- KOSTLÁN, Václav. Wilfertova vila [online]. 2007-11-29 [cit. 2012-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-18.
