Modrý dům

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jižní průčelí Modrého domu

Modrý dům (původně německy Blaues Haus, česky též Modrá vila nebo Wilfertova vila) je raně modernistická vila v Praze na Letné (Na Špejcharu 3, č.p. 291, Praha 7 – Holešovice).

Obsah

[editovat] Popis stavby

Modrý dům projektoval architekt Josef Zasche pro svého přítele, výtvarníka Karla Wilferta. Stavba byla realizována v letech 1904–1905. Podle původně šedomodré omítky a sytě modrých prvků na fasádě byla vila nazvána Blaues Haus, tedy Modrý dům, ovšem říkalo se jí rovněž Wilfertova vila podle jejího prvního majitele, případně též Modrá vila.

Původní korpus vily má půdorys ve tvaru písmene L s křídly mířícími na jih a na západ, s přidaným tělesem schodiště mezi oběma křídly, a je zakončen mansardovou střechou. Ve 30. letech 20. století byla stavba rozšířena o severní křídlo, o něco nižší a zakončené příkrou sedlovou střechou. Průčelí domu je ozdobeno keramickými ornamenty ve štítě a mozaikovými slunečními hodinami mezi okny ve druhém nadzemním podlaží, které jsou pravděpodobně dílem pozdějšího majitele domu Richarda Teschnera.

Vila je příkladem pražské rané moderny. Vývojově na ni navazují podobné projekty Zaschova přítele a spolupracovníka Jana Kotěry, například Suchardova vila v Bubenči.

[editovat] Dějiny stavby

Po svém dokončení byl Modrý dům zprvu obýván Karlem Wilfertem a jeho rodinou. O několik let později nacházíme vilu ve vlastnictví grafika Richarda Teschnera, který ji ovšem také po několika letech prodal dále. Po nástupu bolševické moci byl dům znárodněn a využívala jej Správa služeb diplomatických sborů. Během této doby byl dům zbaven původní barevnosti, rozšířen o krabicovitou přístavbu na severní straně a opatřen kachlíkovanou vrátnicí na jižním okraji pozemku.

Po roce 1990 byl dům restituován dědičce předchozího majitele a od ní koncem roku 1992 zakoupen Obcí křesťanů. V následujících dvou letech prošel celkovou rekonstrukcí, kterou v roce 1995 završilo zasvěcení kaple svatého Jana, vestavěné do rozšířené přízemní části domu.[1]

[editovat] Současné využití stavby

Modrý dům je v současnosti využíván Obcí křesťanů v České republice jako její sídlo a středisko činnosti. Ve druhém nadzemním podlaží vily se nacházejí prostory Galerie Josefa Adamce.

V Modrém domě také začíná MUD Prahy.[2]

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

  1. ↑ VAVERKA, Jiří, a kol. Moderní sakrální stavby církví a náboženských společností na území Čech, Moravy a Slezska. Brno : Jota, 2004. ISBN 80-7217-297-2. S. 293-295.  
  2. ↑ HLAVATÝ, Pavel. Doma jsem v Jeruzalémě (rozhovor o prožívání virtuální krajiny). Okruh a střed, 2010, čís. 2, s. 27-34.  

[editovat] Souvisící články

[editovat] Literatura

  • VEVERKA, Přemysl, et al. Slavné pražské vily. Praha : Foibos, 2004. ISBN 80-7037-128-5. S. 37.  
  • GLOSOVÁ, Michaela. Modrý dům. Okruh a střed, 2009, čís. 4, s. 51–55.  

[editovat] Externí odkazy

[editovat] Další fotografie

  • Pohled od jihu

  • Pohled od severovýchodu

  • Pohled od jihovýchodu

  • Sluneční hodiny na jižním průčelí

  • Těleso schodiště od západu

  • Verandy a věžička na východní straně domu

  • Prostory Galerie Josefa Adamce

  • Prostory Galerie Josefa Adamce

  • Prostory Galerie Josefa Adamce

  • Detail štukového stropu

  • Detail tapety

  • Detail tapety

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Modr%C3%BD_d%C5%AFm&oldid=7630075“
Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje