Močenok
| Močenok | |
|---|---|
 Kostel Sv. Klimenta | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°14′ s. š., 17°56′ v. d. |
| Nadmořská výška | 130 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Nitranský |
| Okres | Šaľa |
| Tradiční region | Dolní Pováží |
  Močenok | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 46,4 km² |
| Počet obyvatel | 4 356 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 93,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Roman Urbánik |
| Vznik | 1113 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | mocenok |
| Telefonní předvolba | 037 |
| PSČ | 951 31 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | SA |
| NUTS | 500739 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Močenok (dříve Močonok, Mučeníky, Sládečkovce, maď. Mocsonok, nem. Motschenok) je obec na Slovensku v okrese Šaľa. Žije zde přibližně 4 400[1] obyvatel. Historici předpokládají, že staroslověnský název obce „Močenok“ je zkomolený pomaďarštěný název Mučeník.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Území obce bylo osídleno již v pravěku.[2] První písemná zmínka o Močenku se nachází v Zoborské listině z roku 1113, uložené v Biskupském archivu v Nitře. Další z dávnych historických zmínek o obci pochází z 13. června 1623, když císař Ferdinand II. udělil obci právo vybírat mýto na tehdejším Zúgovském mostě. V roce 1831 umřelo v obci na choleru 231 obyvatel a v místním vojenském lazaretu 31 vojáků. Epidemie cholery se opakovala v roce 1849, kdy si vyžádala 250 obětí.[3]
V roce 1951 byla obec přejmenována na Sládečkovce a v roce 1992 zpět na Močenok. V letech 1975 až 1990 bya k obci přičleněna Horná Kráľová.[4]
V obci se od roku 1993 každoročně koná festival křesťanského divadla Gorazdův Močenok na počest biskupa Gorazda, který byl jedním z nejznámějších žáků věrozvěstů Konstantina a Metoděje.
Památky[editovat | editovat zdroj]
- Římskokatolický kostel sv. Kříže, jednolodní barokní stavba s polygonálním ukončením presbytáře a malou střešní věží, z roku 1747. V letech 2003-2006 prošel obnovou. Interiér je zaklenut pruskými klenbami. Nachází se zde zděná empora, pod kterou je umístěna krypta s pomníkem biskupa Josefa Klucha. Nachází se zde barokní oltář se sousoším Golgoty. Fasády kostela jsou členěny lizénami a segmentově ukončenými okny se šabránami. Štítové průčelí je lemováno pilastry a ukončeno segmentovým štítem s tympanonem. Věž je ukončena barokní helmicí.
- Římskokatolický kostel sv. Klimenta, třílodní pozdně barokní stavba se segmentovým ukončením presbytáře a věží tvořící součást její hmoty, z let 1761-1765. Donátorem kostela byl arcibiskup Imrich Esterházi. Úpravami prošel v letech 1774-1782. V letech 1926-1927 byl doplněn o boční lodě podle projektu architekta M. M. Harmince. V interiéru se nachází hodnotné barokní zařízení, hlavní oltář se sochami sv. Klimenta a uherských svatých králů, sv. Štěpána a sv. Ladislava, dva boční oltáře a kazatelna. Fasády kostela jsou členěny pilastry a segmentově ukončenými okny s profilovanými šambránami s klenáky. Věž vyrůstá ze štítového průčelí ve formě rizalitu, je členěna kordonovými římsami a pilastry, ukončena je korunní římsou s terčíkem s hodinami a barokní helmicí s laternou.
- Biskupský zámeček, dvoupodlažní třítraktová klasicistní stavba z let 1840-1848. na půdorysu písmena H. Byl poškozen během revoluce v roce 1848. Na místě starší stavby ho vybudoval nitranský biskup Imrich Paluďaj. Úpravami prošel v letech 1893-1896. Do roku 1911 zde sídlil biskupský úřad, než se přestěhoval do Nitry. V letech 1950-1951 zde byli v rámci režimních perzekucí násilně soustředěni kněží. V interiéru se dochovaly kazetové stropy a původní parkety. Součástí zámečku je soukromá biskupská kaple sv. Kříže. Průčelí dominuje pětiosý rizalit s portikem s balkonem neseným ionskými sloupy a ukončený trojúhelníkovým štítem s tympanonem, ve kterém je reliéfní výzdoba s erbem. Nároží štítu jsou dekorována akroteriemi. Fasády jsou členěny kordonovou římsou, parter pásováním. Okna patra mají šambrány s římsovými suprafenestrami na konzolách, na nárožních rizalitech jsou půlkruhově ukončena.
- Kolem zámečku se nachází památkově chráněný přírodokrajinářský park.
- Kaple sv. Urbana, barokní stavba s půlkruhovým závěrem a představenou věží, z let 1748-1750. Původně byla obklopena vinicemi. Obnovou prošla v roce 2001. Věž kaple je členěna průběžnými lizénami, ukončena je jehlancovou helmicí. Nad portálem je v nice umístěna socha sv. Urbana.
- Kalvárie s kaplí Božího hrobu, soubor klasicistních staveb z roku 1852.
- Hrob Michala Sládečka, usmrceného četníky během stávky v srpnu 1922. V letech 1951 až 1992 byla obec po něm pojmenována.[5][6]
Rodáci[editovat | editovat zdroj]
- František Rábek - slovenský římskokatolický biskup, ordinář slovenského Vojenského římskokatolického ordinariátu.
- ? Gorazd (asi 840?–900?) – středověký kněz, souputník Cyrila a Metoděje
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Močenok na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
- ↑ Archeologické nálezy o najstarších dejinách. mocenok.sk [online]. [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Obdobie 18. - 19. storočia. mocenok.sk [online]. [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Slovenské slovníky. slovnik.juls.savba.sk [online]. [cit. 2022-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Pamiatkový objekt - podrobnosti. www.pamiatky.sk [online]. [cit. 2022-02-03]. Dostupné online.
- ↑ Pohľad na 20. storočie. mocenok.sk [online]. [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Močenok na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
Encyklopedické heslo Močonok v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
