Mikis Theodorakis
| Mikis Theodorakis | |
|---|---|
 | |
| Narození | 29. července 1925 Chios |
| Úmrtí | 2. září 2021 (ve věku 96 let) Athény |
| Příčina úmrtí | srdeční zástava |
| Místo pohřbení | Galatas Chanion Cemetery |
| Alma mater | Národní konzervatoř hudby a tance v Paříži Athens Conservatoire |
| Povolání | hudební skladatel, politik, skladatel filmové hudby, autor písní, nahrávající umělec a zpěvák |
| Manžel(ka) | Myrto Altinoglou (1953–2021) |
| Děti | Giorgos Theodorakis Margarita Theodorakis |
| Příbuzní | Giannis Theodorakis[1] (sourozenec) |
| Významná díla | Řek Zorba Axion Esti Mauthausen Trilogy Pneumatiko Emvaterio Canto General |
| Ovlivněný | Igor Fjodorovič Stravinskij Dmitrij Dmitrijevič Šostakovič Sergej Vasiljevič Rachmaninov |
| Ocenění | Cena BAFTA za nejlepší filmovou hudbu (1970) Leninova mírová cena (1983) Honorary member of the Athens Academy (2013) Řád přátelství komandér Řádu čestné legie honorary doctor of the Aristotle University of Thessaloniki čestný doktor Salcburské univerzity … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Webová stránka | www |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mikis Theodorakis, řecky Μίκης Θεοδωράκης (* 29. červenec 1925, Chios) patří mezi nejslavnější řecké a evropské hudební skladatele 20. století. Proslavil se hlavně hudbou ke slavnému hollywoodskému filmu Řek Zorba. V anketě Velcí Řekové (Μεγάλοι Έλληνες Megali Ellines), kterou roku 2009 pořádala stanice Skai TV, a která hledala největší osobnosti řecké historie, počítaje v to dějiny starověkého Řecka, skončil na 11. místě.
Raná kariéra
Mikis Theodorakis se narodil 29. července 1925 na ostrově Chios. Jeho otec pocházel z Kréty, matka byla maloasijská Řekyně z města Krini (dnes Çeşme, Turecko). Své mládí strávil v různých částech Řecka, na ostrově Lesbos, v Ioannině, Kefallonii, Pyrgu, Patře a hlavně v Tripolisu, kde uspořádal první koncert. Později odešel do Atén, kde se zúčastnil řeckého odboje proti fašistické okupaci. V Aténách i vystudoval. Během Řecké občanské války byl poslán do vyhnanství na ostrov Ikaria, později na Makronisos. Později odešel na Krétu a do Paříže, kde dokončil studia. V roce 1960 se vrátil do Řecka, a právě tímto obdobím začíná vrchol jeho kariéry. Skládal hudbu na podnět řeckých básníků, jakými byli Odysseas Elytis, Jorgos Seferis, Janis Ritsos či Iakovos Kambanellis. Theodorakiova sláva vzrůstala, vstoupil i do řecké komunistické strany.
Syrtaki
V roce 1964 byl Theodorakis pověřen složit hudbu pro slavný film Řek Zorba, režírovaný Michalim Kakojannim. Theodorakis složil slavnou píseň Zorba, také známý jako Zorba's dance, a tím vytvořil i slavný řecký styl syrtaki. Syrtaki vycházelo z řeckého stylu 20.-40. let rembetiko, jakož i z konstantinopolského chasapika. Tento styl dále rozvinul Jorgos Provias. Píseň Zorba byla inspirována krétskou písní Armenochorianos syrtos, kterou složil krétský skladatel Jorgos Kutsurelis. Hlavním nástrojem v písni Zorba bylo buzuki, které se i díky této písni zpopularizovalo v celém Řecku a dodnes je to nejpopulárnější nástroj. Theodorakis složil množství dalších písní ve stylu syrtaki, které jsou známé i v zahraničí jako Doxa to theo (Chvála Bohu), Strose to stroma su (Ustel si postel), Sto perijali to krifo (V skrytém přístavu), Ena to chelidoni (Jedna vlaštovka) a Varka sto jalo (loďky v přístavu). Theodorakisovy písně nazpívali nejznámější řečtí zpěváci jako Giorgos Dalaras či Grigoris Bithikotsis.
Pozdější roky
V roce 1967 byl Theodorakis opět poslán do domácího vězení i se svou ženou Myrto, protože se angažoval proti tehdejšímu řeckému diktátorovi Georgiu Papadopulovi. Theodorakis byl umístěn do Arkadské vesnice Zatuna. Až po proslovu slavných hudebních osobností, jakými byli Leonard Bernstein či Arthur Miller byl Theodorakis osvobozen a odešel do Paříže. I během diktátorského režimu vytvořil Theodorakis různá známá díla, například písně Ta laika, které byly v oblíbeném stylu syrtaki. V roce 1974, po pádu diktátorského režimu, se opět vrátil do Řecka. Začal se angažovat v politice. V letech 1990-1992 zastával post ministra kultury ve vládě Konstantina Mitsotakia. Složil i operu, Dionýsova proměna, podle literární předlohy spisovatele Kosty Kariotaka, jakož i balet s názvem Řek Zorba, který měl premiéru ve Veroně. Jeho další opery jsou trilogie Midea, Ilektra a Andigoni, které vyvrcholily v díle Lysistrata. Složil i hudbu pro film Ifigénia, kde hrála i Irene Pappaová. Složil také olympijskou hymnu pro Olympijské hry v Barceloně.
Dnes se Theodorakis věnuje především psaní knih. Stojí také na čele organizace bojující protestují proti vládním úsporným opatřením kvůli krizi v Řecku.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mikis Theodorakis na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mikis Theodorakis na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Životopis na AllMusic.com
- Heslo v encyklopedii Britannica
- ↑ Πέθανε χτες, ο Γιάννης Θεοδωράκης. 8. prosince 1996. Dostupné online. [cit. 2020-10-25]