Manjóšú

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Manjóšú (Sbírka bezpočtu listů nebo též Sbírka četných generací) je soubor více než 4500 japonských básní od 561 autorů (z toho je 70 žen). Za nejstarší části sbírky jsou považovány milostné verše šestnáctého japonského císaře Nintokua (vládl 313399). Editorské práce na sbírce pak dokončil roku 760 vzdělaný dvořan Ótomo no Jakamoči (asi 718785). Jeho text se však nedochoval, nejstarší zachované opisy sbírky pocházejí z období Heian (7941185).

Básně byly původně zapsány tzv. man'jóganou, tedy kombinací čínských znaků ve fonetickém a sémantickém použití, neboť vznikaly v době, kdy ještě neexistovala slabičná abeceda katakana. Moderní čtení je proto v mnoha případech pouze přibližné a japonští filologové dodnes diskutují o významu některých básní.

Většina básní má formu tanka (pětiverší o 31 slabikách). Tematicky jde o lyrickou poezii, týkající se každodenního života a zvyků, citových pout mezi rodiči a dětmi a mezi sourozenci, lásky platonické, milenecké i manželské, citového strádání, starých legend i přírodních nálad.

Do češtiny celou sbírku přeložil Antonín Líman. Kromě toho byla zatím sbírka Manjóšú kompletně přeložena jen do francouzštiny.

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Švarcová, Z. Japonská literatura 712--1868, Praha: Karolinum 2005

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]