Louis Lavelle

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Louis Lavelle

Louis Lavelle (15. července 1883, Saint-Martin-de-Villeréal, Francie1. září 1951, Parranquet, Francie) byl francouzský filosof, jeden z hlavních představitelů francouzského spiritualizmu.

Roku 1934 založil s Reném Le Sennem směr Philosophie de l'Esprit. Od roku 1941 působil jako profesor na College de France. Jeho myšlení navazovalo na Platona, Nicolase Malebrancha, Gottfrieda Wilhelma Leibnize, Maine de Birana a Bergsona a také podporuje nejeden názor existencialismu.

Díla[editovat | editovat zdroj]

  • La dialectique du monde sensible, 1921
  • De l'etre, 1928
  • La conscience de soi, 1933
  • De l'acte, 1934
  • La présence totale, 1934
  • Du temps et de l'éternité, 1945
  • Les puissances du moi, 1948
  • De l'ame humaine, 1951
  • Traité de valuers, I-II, 1951-1955
  • De l'intimité spirituelle, 1955
  • Conduite a l'égard d'autrui, 1957