Libri prohibiti
| Libri prohibiti – knihovna samizdatové a exilové literatury | |
|---|---|
| Libri Prohibiti – Library of Samizdat and Exile Literature | |
 Sídlo knihovny | |
| Stát |  Česko |
| Poloha | Senovážné náměstí 994/2, Praha, 110 00, Česko |
| Souřadnice | 50°4′45″ s. š., 14°26′4″ v. d. |
| Založena | 22. října 1990 |
| Knihovní fond | |
| Velikost fondu | 40 500 knih 3400 titulů periodik[1] |
| Další informace | |
| Rozpočet | 4 105 000 Kč (2016) |
| Ředitel | Jiří Gruntorád |
| Webové stránky | http://libpro.cz/ |
| Telefon | 224 225 971 |
| Sigla | ABE197 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Libri prohibiti je pražská knihovna československé exilové a samizdatové literatury. Sídlí na adrese Praha 1, Senovážné náměstí 2. Veřejnosti byla otevřena za přítomnosti Václava Havla dne 22. října 1990.[2]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Vznikla z potřeby soustředit dříve zakázanou produkci exilových a samizdatových vydavatelů.[1][3] Zahrnuje ale též knižní produkci domácí opozice. Knihovnu otevřel Jiří Gruntorád,[4] přičemž základem sbírek se stala jím vydávaná samizdatová edice Popelnice. Rozsáhlá sbírka knihovny zahrnuje v roce 2016 asi 40 500 knižních jednotek a okolo 3400 titulů periodik.[1][5] Je tak největší sbírkou zakázaných a exilových knih, dokumentů, časopisů a dalších materiálů v Česku.
Knihovna své fondy zpřístupňuje badatelům i široké veřejnosti a ve svých prostorách dále pořádá různé výstavy, přednášky, semináře a literární večery. V knihovně Libri prohibiti byla také vydána řada publikací. Jiří Gruntorád převzal roku 2002, za založení Libri prohibiti, ocenění Magnesia Litera za přínos české literatuře.[6]
Dvacáté výročí svého založení knihovna oslavila vydáním básnické sbírky vězeňské poezie Přadénko z drátů,[7] napsané na přelomu let 1949–1950 v jáchymovském uranovém pracovním táboře Rovnost politickými vězni z řad skautů.[8]
Její kolekce samizdatových periodik byla v roce 2013 zařazena do programu UNESCO Paměť světa.[9]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c LIBRI PROHIBITI. Zpráva za rok 2016.. [s.l.]: [s.n.]
- ↑ ŠTRÁFELDOVÁ, Milena. Libri prohibiti slaví patnácté výročí [online]. Rev. 2005-10-12 [cit. 2011-02-06]. Dostupné online.
- ↑ Čtenář - TÉMA: Český literární samizdat: Unikátní knihovna Libri prohibiti - Středočeská vědecká knihovna v Kladně. svkkl.cz [online]. [cit. 2023-07-30]. Dostupné online.
- ↑ Jiří Gruntorád. Příběh muže, který vydával a sbíral samizdatovou a exilovou literaturu. Plus [online]. 2021-05-18 [cit. 2023-07-30]. Dostupné online.
- ↑ Držitelem Ceny 1. června se letos stal Jiří Gruntorád [online]. ČRo Plzeň, rev. 2010-06-02 [cit. 2011-02-06]. Dostupné online.
- ↑ VÍTĚZOVÉ MAGNESIA LITERA 2002 [online]. [cit. 2011-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-26.
- ↑ Přadénko z drátů. scriptum.cz [online]. [cit. 2023-07-30]. Dostupné online.
- ↑ VOLKOVÁ, Kateřina. O přadénku z drátů. In: Přadénko z drátů. [s.l.]: Libri Prohibiti, 2010. ISBN 978-80-254-7945-2.
- ↑ Libri Prohibiti: Collection of periodicals of Czech and Slovak Samizdat in the years 1948-1989 | United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization. webarchive.unesco.org [online]. [cit. 2023-07-30]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KAŠÍKOVÁ, Kateřina. Vznik a vývoj knihovny Libri Prohibiti [online]. Masarykova univerzita, 2011 [cit. 2023-07-31]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Libri prohibiti na Wikimedia Commons - Libri prohibiti v Adresáři knihoven a informačních institucí v ČR (ADR)
- Libri prohibiti v Adresáři nakladatelů v ČR (NAK)
- nová webová stránka Libri Prohibiti
