Libčeves (zámek)

Libčeves
Základní informace
Sloh	gotický, renesanční, barokní
Výstavba	13. století
Přestavba	1607, polovina 17. století
Další majitelé	Žerotínové; páni z Vřesovic; Beřkovští ze Šebířova; Kaplířové ze Sulevic; Lobkovicové aj.
Poloha
Adresa	Libčeves, Česko
Ulice	U Rybníka
Souřadnice	50°26′59,19″ s. š., 13°50′13,48″ v. d.
	Libčeves
Další informace
Rejstříkové číslo památky	43501/5-1223 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Libčeves je zřícenina zámku ve stejnojmenné vesnici v okrese Louny. Na místě zámku stávala gotická tvrz založená ve čtrnáctém století. Postupně byla přestavěna na renesanční a barokní zámek. Ve druhé polovině dvacátého století zámek nebyl udržován, a postupně se změnil ve zříceninu. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.^[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Libčevsi je z roku 1295, kdy v ní sídlil Smil z Libčevsi, který byl jedním z manů hradu Rýzmburk.^[2] Podle Rudolfa Anděla existuje také zmínka z roku 1251 o Protivcovi z Libčevsi.^[3] Dějiny z větší části čtrnáctého století jsou nejasné. Ve druhé polovině část vesnice patřila pánům ze Žerotína a druhá klášteru klarisek z Panenského Týnce, který ji v roce 1385^[4] nebo 1386 vyměnil za jiný majetek s bratry Plichtou, Habešem a Habartem ze Žerotína.^[2] Roku 1390^[4] nebo 1396 je jako majitel uváděn Pešík z Minic, jehož potomci panství roku 1437 prodali Václavu Cardovi z Petrovic, který Libčeves odkázal své dceři Ofce provdané za Zikmunda z Vartenberka a z Berštejna. Když roku 1483 zemřel jejich syn Václav, připadlo panství jako odúmrť králi, který je někomu věnoval, ale ze sporů různých šlechticů není jasné, kdo byl skutečným majitelem.^[2]

Na počátku šestnáctého století patřila vesnice Jindřichovi z Vřesovic, po kterém ji zdědil syn Jiří. Jeho tři synové Libčeves prodali roku 1543 Jaroslavovi Beřkovskému z Šebířova a ten o pět let později Buškovi Kaplířovi ze Sulevic, jehož potomkům patřila až do roku 1588, kdy ji prodali Janovi z Vřesovic na Podsedicích. V roce 1596 panství koupila Kateřina z Doupova, provdaná Údrčská, pro svého syna Jana Viléma Kostomlatského z Vřesovic . Spolu nechali starou tvrz přestavět na renesanční zámek. Jan Vilém zemřel okolo roku 1620 a panství převzal jeho strýc Jan Habart,^[4] který po vydání Obnoveného zřízení zemského odmítl přestoupit na katolickou víru a rozhodl se odejít ze země. Roku 1628 proto zámek prodal strýci Volfu Illburkovi z Vřesovic, ale brzy je jako majitel uváděn jeho bratr Vilém, který zemřel roku 1640. Před smrtí panství velmi zadlužil, a proto je jeho dědicové v roce 1642 prodali Kryštofu Ferdinandovi z Lobkovic, který zámek upravil v barokním slohu, ale panství později spolu s Měrunicemi připojil k bílinskému panství.^[4]

Lobkovicům panství patřilo až do první pozemkové reformy. Vrchnost na zámku nesídlila, a ten byl proto několikrát upravován pro potřeby hospodářského dvora.^[3] Od šedesátých let dvacátého století přestal být zámek udržován a lidé z okolí ho začali rozebírat na stavební materiál. Ještě na konci sedmdesátých let byly jeho budovy zastřešené, ale později střechy zanikly, a zámek se změnil ve zříceninu.^[2]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší tvrz stála nejspíše v blízkosti kostela Stětí svatého Jana Křtitele snad již na konci třináctého století. Později bylo panské sídlo přesunuto na návrší jižně od vesnice. Její areál měl obdélný půdorys s vypouklými delšími stranami. Na obou kratších stranách stávaly částečně podsklepené palácové stavby. Během renesanční přestavby přibylo na východní straně dvouprostorové křídlo s kuchyní a severní palác byl na vnější straně rozšířen o rozsáhlou přístavbu. Při barokní přestavbě zámek získal čtyřkřídlý půdorys. Nejprve bylo postaveno celé východní křídlo, které pohltilo renesanční budovu s kuchyní a později bylo přistavěno západní křídlo, které uzavřelo vnitřní dvůr.^[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-12-29]. Identifikátor záznamu 155803 : Zámek, částečná zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. A–M. Svazek 1. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN 80-7277-099-3. Kapitola Libčeves, s. 404.
↑ ^a ^b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Libčeves – zámek, s. 263.
↑ ^a ^b ^c ^d SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. Kapitola Tvrze v okolí Vršovic, s. 434–435.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Seznam zámků v Ústeckém kraji

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Libčeves na Wikimedia Commons
Libčeves na webu Hrady.cz

[1] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-12-29]. Identifikátor záznamu 155803 : Zámek, částečná zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[ulovec-2] ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. A–M. Svazek 1. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN 80-7277-099-3. Kapitola Libčeves, s. 404.

[andel-3] Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Libčeves – zámek, s. 263.

[sedlacek-4] SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. Kapitola Tvrze v okolí Vršovic, s. 434–435.

[1]

[2]

[3]

[4]