Lama alpaka
 Alpaka | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | sudokopytníci (Artiodactyla) |
| Čeleď | velbloudovití (Camelidae) |
| Rod | lama (Vicugna) |
| Binomické jméno | |
| Vicugna pacos L., 1758 | |
 Areál rozšíření | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vicugna pacos, neboli alpaka je domestikovaná lama. Chová se především kvůli produkci velmi kvalitní vlny (kvalitou se podobá prachovému peří). Tento druh nikdy nebyl používán k pracím.
Popis
Alpaka dosahuje výšky kolem 94–104 cm a hmotnosti 55–65 kg. Uši jsou krátké, obličej je porostlý srstí. Má zakulacenou záď a rovný ocas. Rozeznávají se dva chovné typy alpaky, lišící se charakterem srsti – Suri a Huacaya. Udává se, že již před objevením člověka v Jižní Americe existovala tato dvě odlišná plemena alpaky. Rozdíl mezi oběma fenotypy je v rozdílném uspořádání srsti.
Huacaya je robustnější a silnější. Srst je kompaktnější s kratšími vlákny a připomíná rouno ovcí plemene Corriedalle. Snadněji se barví a je více ceněno než vlákno plemene Suri.
Suri má vlákno až 15 cm dlouhé, tvoří prstence, které spadají podél těla a na hřbetě se vytváří dělící brázda. Vlákno je lesklé a hladké a hůře se barví, proto při textilním zpracování se mísí s jinými vlákny. Rouno je podobno vláknu ovcí plemene Lincoln.
Při páření zvířat typu Huacaya se rodí 2 % zvířat typu Suri a při páření zvířat typu Suri 17 % zvířat typu Huacaya.
Využití
Alpaka se chová především pro produkci srsti, i když ani produkce masa není zanedbatelná. Jak již bylo zmíněno, typ Suri produkuje dlouhé vlákno bez tvorby obloučků, zatímco vlákno Huacaya je kratší, avšak více obloučkovité. Produkce srsti je do značné míry ovlivňována věkem matky. Hmotnost srsti potomstva stoupá až do stáří matky 7 roků, kdy začne klesat. Po této době klesá produkce srsti matky samotné a dále má negativní vliv na produkci srsti jejího potomstva. Roční produkce srsti je kolem 2 kg. Zvířata se selektivně šlechtí na jednotné zbarvení – bílé, černé, světle hnědé, hnědé, béžové nebo šedé. Výtěžnost masa je vysoká, dosahuje 55–59 %. Maso má mnohem nižší obsah tuku než maso jiných zvířat a pohybuje se kolem 1,33 % a obsah proteinu je kolem 20,3 %.
V posledních 50 letech se výzkum orientuje na zkvalitnění výživy, aby měly lepší vlnu. Krmí se vojtěškou, trávou a jetelovinami. Sama upřednostňuje byliny před travinami.
Rozšíření
Nachází se od Ekvádoru (kam byla introdukována) až po jezero Poopo v Bolívii. V Peru žije kolem 86 % populace alpaky a v Bolívii přes 10 %. Několik málo kusů je i v Chile a Argentině. Chov je úspěšný i v jiných zemích: v USA, v Austrálii, v Evropě – dokonce i na polích v Británii. Alpaky jsou chovány i v Izraeli, v Negevu poblíže Mic Peramon.
Odkazy
Reference
- ↑ ZICHA, Ondřej; KOŘÍNEK, Milan. Lama guanicoe f. pacos (alpaka) [online]. BioLib.cz, 2004-09-28 15:49:06 CET, rev. 2007-03-24 16:51:16 CET [cit. 2008-12-10]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu lama alpaka na Wikimedia Commons - Galerie lama alpaka na Wikimedia Commons
Taxon Vicugna pacos ve Wikidruzích- Stránky o chovu alpak ( česky )
- Alpakafarma.cz - Farma ve Východních Čechách zabývající se chovem alpak (česky)
- Lamacentrum Hády - organizace ochránců přírody v Brně chovající alpaky (česky)
