Kvildské pláně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kvildské pláně
Poledník (1315 m) při pohledu z Oblíku (1225 m)
Nejvyšší bod1376 m n. m. (Blatný vrch)

Nadřazená jednotkaŠumavské pláně
Sousední
jednotky
Debrnická hornatina, Kochánovské pláně, Svojšská hornatina, Javornická hornatina, Vacovická vrchovina, Knížecí pláně
Podřazené
jednotky
Prášilské pláně, Roklanské pláně, Modravské pláně

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
NěmeckoNěmecko Německo
Horninyrula, granodiorit, žula
PovodíVltava, Dunaj
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kvildské pláně pod Churáňovským vrchem

Kvildské pláně jsou střední a nejvyšší část Šumavských plání. Tento geomorfologický okrsek má podobu ploché hornatiny s rozsáhlými zbytky zarovnaného povrchu – střídají se tu ploché hřbety se širokými mělkými údolími často vyplněnými rašeliništi. Místy vyčnívají izolované oblé vrcholy. Kvildské pláně se člení na podokrsky Prášilské pláně, Roklanské pláně a Modravské pláně.

Nejvyšší vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Na Kvildských pláních se nachází 39 vrcholů s nadmořskou výškou přes 1000 metrů – z toho 8 třináctistovek. Vrchol Blatného vrchu leží v Německu, tudíž druhým nejvyšším vrcholem české části Šumavy je Velká Mokrůvka.

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Jednou z řek vznikajících na Kvildských pláních je Vydra

Vrcholy v jižní části Kvildských plání tvoří Hlavní evropské rozvodí. Na Kvildských pláních pramení Vltava a Vydra, jedna ze zdrojnic Otavy. K úmoří Černého moře náleží Jelení potok (Hirschbach), Malá Řezná (Kleine Regen) a Reschwasser.

Související články[editovat | editovat zdroj]