Krásný Dvoreček
| Krásný Dvoreček | |
|---|---|
 Domy na východním břehu rybníka | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Rokle |
| Okres | Chomutov |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°20′57″ s. š., 13°17′5″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 10 (2021)[1] |
| Katastrální území | Rokle (13,57 km²) |
| Nadmořská výška | 370 m n. m. |
| PSČ | 432 01 |
| Počet domů | 11 (2011)[2] |
  Krásný Dvoreček | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 140651 |
| Zaniklé obce.cz | 4679 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krásný Dvoreček (německy Klein Schönhof) je malá vesnice, část obce Rokle v okrese Chomutov. Nachází se na úpatí Doupovských hor asi 1 km západně od Rokle. Krásný Dvoreček leží v katastrálním území Rokle o výměře 13,57 km².[3]
Název
[editovat | editovat zdroj]Původní název osady zněl Krásný Dvůr, ale pro odlišení od nedalekého Krásného Dvora se začala používat jeho zdrobnělina. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: Schonhof (1368), na vsi celé Malym Krasnym Dworzeczku (1589), Schönhof (1787) nebo Klein-Schönhof (1854).[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici je z roku 1368,[5] kdy kadaňský měšťan Martin Schonhoff prodal zdejší dvůr. Další zprávy jsou až z 15. a 16. století, kdy ves patřila kadaňským měšťanům. V poslední čtvrtině 16. století získali Krásný Dvoreček nebo jeho část páni z Lobkovic, ale už roku 1590 ho Jiří Popel z Lobkovic prodal městu Kadani, které ho připojilo ke svému milžanskému panství. V kupní smlouvě je zmíněna krčma a patronátní právo ke zdejšímu kostelu svatého Volfganga, který se pro zanedbanou údržbu zřítil na počátku 80. let 18. století. Místní od té doby museli chodit do kostela v Želině. Kapli Panny Marie postavili na návsi až v polovině 19. století.[6] Po zrušení poddanství se Krásný Dvoreček hned roku 1850 stal místní částí Rokle.[7]
Od roku 1911 byl do vesnice zaveden elektrický proud. Ve dvacátých letech 20. století se někde v prostoru mezi Krásným Dvorečkem a Roklí pokusil Hermann Tschochner otevřít vápencový lom a vápenku, ale podnik byl ztrátový a brzy skončil. Vodovod si místní postavili v roce 1928. Před druhou světovou válkou zde byl obchod, trafika a dva hostince, ale po odsunu německých obyvatel se i přes částečné dosídlení Čechy, nepodařilo služby obnovit.[6]
Přírodní podmínky
[editovat | editovat zdroj]Krásný Dvoreček leží na úpatí Doupovských hor v katastrálním území Rokle. V podloží jsou převážně třetihorní vulkanické horniny Českého masivu: čediče, tefrity a jejich vulkanoklastika.[8] Východně od vesnice je ložisko bentonitu a kaolinu.[9]
Jižně od vesnice se zvedají výrazné vrchy Hůrka (619 m) a Kolina (507 m), jejichž vrcholy jsou však již mimo katastrální území Rokle. V geomorfologickém členění patří Krásný Dvoreček do Krušnohorské soustavy, přesněji do Podkrušnohorské oblasti, celku Doupovské hory, podcelku Doupovské hory a okrsku Rohozecká vrchovina.[8][10] Z půdních typů se v okolí vyskytují pouze kambizemě.[8] Severně od vesnice protéká Úhošťanský potok.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]V roce 1921 měl Krásný Dvoreček 120 obyvatel, z nichž bylo 52 mužů. 119 obyvatel se hlásilo k německé národnosti a československé pouze jeden. Kromě jednoho evangelíka byli všichni příslušníky římskokatolické církve.[11] Při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 114 obyvatel (všichni německé národnosti). Kromě jednoho evangelíka byli všichni příslušníky římskokatolické církve.[12]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 109 | 107 | 103 | 105 | 106 | 120 | 114 | 51 | 57 | 39 | 22 | 6 | 8 | 11 | 10 |
| Domy | 14 | 15 | 16 | 15 | 16 | 19 | 20 | 17 | — | 10 | 7 | 11 | 11 | 11 | 11 |
| Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Rokle. | |||||||||||||||
Hospodářství a doprava
[editovat | editovat zdroj]
Kaolinové ložisko východně od vesnice těží společnost Keramost.[15] Do vesnice vede směrem od Želiny silnice III. třídy č. 22427, která tu končí, ale severovýchodně od vesnice z ní odbočuje účelová komunikace do Rokle a k lomu.[16] Vede po ní cyklotrasa č. 6. Podél Úhošťanského potoka vede místní komunikace do Úhošťan. Veřejná doprava do vesnice nezajíždí a nejbližší autobusová zastávka je v Rokli 1,3 km daleko.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Veškeré památky z vesnice byly zničeny nebo odvezeny k restaurování a už se nevrátily. Na návsi stála kaple Panny Marie zbořená v 70. letech 20. století.[17] Nedaleko ní stál mariánský sloup z konce 17. století doplněný po stranách sochami svatého Jáchyma a svaté Anny. Na místě se z něj dochoval jen sokl se sloupem. Soška Panny Marie byla v roce 1979 zapůjčena do litoměřické galerie.[18] Sochy sv. Anny a sv. Jáchyma byly přemístěny do Chomutova před budovu dnešní knihovny, která sídlí v areálu bývalé jezuitské koleje.[19]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 2014-12-11 [cit. 2014-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-23.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (A–H). Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 450.
- ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 380, 381. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ a b RAK, Petr. Rokle, Pokutice, Zásada u Rašovic. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 40 s. Kapitola Krásný Dvoreček, s. 18–22.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (2. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-01. ISBN 80-250-1311-1. S. 250. Archivováno 1. 2. 2014 na Wayback Machine.
- ↑ a b c CENIA. Geologická, geomorfologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2014-12-30]. Dostupné online.
- ↑ Česká geologická služba. Surovinové zdroje České republiky – Nerostné suroviny 2009. Praha: [s.n.], 2010. 490 s. Dostupné online. S. 255.
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR: Hory a nížiny. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 437.
- ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248.
- ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 133.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 293. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Keramost. Kaoliny [online]. Keramost [cit. 2014-12-30]. Dostupné online.
- ↑ Ředitelství silnic a dálnic. Silniční a dálniční síť ČR [online]. 2014-07-01 [cit. 2014-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
- ↑ Kaple Panny Marie [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2014-12-31]. Dostupné online.
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Umělecké památky okresu Chomutov, 24. pokračování. Památky, příroda, život. 1984, roč. 16, čís. 2, s. 45.
- ↑ ADAMCOVÁ, Kateřina; GLÁSLEROVÁ LEBEDOVÁ, Zdenka; KOVAŘÍK, Viktor; NEJEDLÝ, Vratislav; ZAHRADNÍK, Pavel. Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Ústeckém kraji. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2012. 1144 s. ISBN 978-80-87104-89-7. Kapitola Krásný Dvoreček, s. 300–302.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Krásný Dvoreček, s. 220–221.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Krásný Dvoreček na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Rokle na webu ČÚZK
