Krušnohorská hornatina
| Krušnohorská hornatina | |
|---|---|
 |
|
| Vodní nádrž Přísečnice | |
| Nejvyšší bod | Klínovec (1 244 m n. m.) |
| Délka | km |
| Šířka | {{{šířka}}} km |
| Rozloha | 7 298 km² |
| Střední výška | {{{středvýška}}} m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Krušnohorská subprovincie |
| Sousední jednotky | Českoleská oblast, Thüringisch-Fränkisches Mittelgebirge, Vogtland, Erzgebirgsvorland, Krkonošská oblast, Podkrušnohorská oblast |
| Podřazené jednotky | Děčínská vrchovina, Krušné hory, Smrčiny |
| Světadíl | Evropa |
| Státy |  Česko Německo |
| Horniny | pískovec, znělec, rula |
| Poznámka | |
| Povodí | Labe, Dunaj, Rýn |
 |
|
| Krušnohorská hornatina na mapě Česka | |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 26′ 30″ s. š., 13° 3′ v. d. |
Krušnohorská hornatina je geomorfologická oblast rozkládající se na pomezí severozápadních Čech, Saska, Bavorska a Durynska. Na východě v oblasti Šluknovského výběžku navazuje na Krkonošskou oblast Sudet, na jihozápadě sousedí s Českoleskou oblastí Šumavské subprovincie. Na jihovýchodě a jihu přechází v nižší oblasti Krušnohorské subprovincie: Podkrušnohorskou oblast a Karlovarskou vrchovinu.
Severní, severozápadní a západní hranice leží na území Německa. Je obtížné říci, které německé celky spadají pod Krušnohorskou hornatinu, vzhledem k tomu, že v Německu se používá odlišná hierarchie fyzickogeografického členění. Na severu a severozápadě leží Erzgebirgsvorland (Krušnohorské podhůří) a Vogtland (Fojtsko), které geologicky zapadají do Krušnohorské subprovincie, jejich nižší nadmořská výška však neodpovídá Krušnohorské hornatině. Německé členění řadí Erzgebirgsvorland dokonce už pod Severoněmeckou nížinu, Vogtland však přiřazuje k „Mittelgebirge“, potažmo k České vysočině. Německý přírodní region Östliche Mittelgebirge pokračuje k západu hornatinou Thüringisch-Fränkisches Mittelgebirge (Durynsko-franské středohoří) na pomezí Saska, Durynska a Bavorska. Tato hornatina přímo navazuje na Smrčiny a může být považována za prodloužení Krušnohorské hornatiny. Zahrnuje zejména Frankenwald (Franský les) a Thüringer Wald (Durynský les). Nejzápadnější výspou tohoto regionu je Thüringer Becken mit Randplatten (Durynská pánev s okrajovými deskami), kterou opět nelze považovat za součást hornatiny. Václav Král[1] už ji ani neřadí pod Českou vysočinu, nýbrž pod Středoněmecké hornatiny a kotliny.
Obsah |
Členění [editovat]
Krušnohorská hornatina se dělí na následující celky:
- Děčínská vrchovina (Elbsandsteingebirge)
- Krušné hory (Erzgebirge)
- Smrčiny (Fichtelgebirge)
Související články [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Václav Král: Fyzická geografie Evropy. Academia, Praha, 1999. ISBN 80-200-0684-2 Str. 127.
Externí odkazy [editovat]
- Mapa přírodních oblastí v Sasku na www.umwelt.sachsen.de (PDF, 859 kB, německy)
- Mapa přírodních regionů na stránkách Spolkového úřadu ochrany přírody
- de:Naturräumliche Haupteinheiten Deutschlands (přírodní oblasti v Německu, německy)
- de:Naturräume in Sachsen (přírodní oblasti v Sasku, německy)
