Krušinové z Lichtenburka

Krušinové z Lichtenburka
Země	České království
Mateřská dynastie	Lichtenburkové
Zakladatel	Hynek Krušina I. z Lichtenburka
Rok založení	mezi 1296 a 1302
Konec vlády	konec 16. století
Poslední vládce	Jan Bernart Krušina z Lichtenburka
Současná hlava	rod vymřel
Větve rodu	rod vymřel
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krušinové z Lichtenburka byla větev českého panského rodu Lichtenburků, kterou na počátku 14. století založil Hynek Krušina I. z Lichtenburka, syn Jindřicha z Lichtenburka a jeho první manželky Domaslavy ze Strakonic.

Za života horkokrevného zakladatele rodu Hynka Krušiny I. rod vlastnil město Havlíčkův Brod a okolí. Jeho synové Jan Krušina I. z Lichtenburka a Hynek Krušina II. z Lichtenburka však kvůli expanzivní politice svého příbuzného Jindřicha z Lipé o tyto majetky přišli. Další generace tvořená především Čeňkem Krušinou z Lichtenburka a Hynkem Krušinou III. z Lichtenburka ale dokázala nashromáždit mnoho nových statků, a to především Čeněk, jenž získal například hrady Ronov, Nový Hrad, Horní Cerekev a Rychmberk. Synové Hynka Krušiny III., Václav Krušina z Lichtenburka a Jan Krušina IV. z Lichtenburka, po otci zdědili zejména miletínské panství a zahájili vzestup rodu, který vyvrcholil za působení syna Jana Krušiny IV. Hynka Krušiny IV. z Lichtenburka. Ten se stal husitským orebským hejtmanem, zástavním pánem Kladska a předním českým šlechticem. On a jeho otec za svůj život nashromáždili rozsáhlé jmění včetně Kumburku, Potštejna, Albrechtic, Chocně, Nové Paky, Hostinného, Rychmberka, Nového Hradu, Karpenštejna, Minsterberku, Kladska, Frankenštejnu a Opočna. Potomci Hynka Krušiny IV. z Lichtenburka však rodové panství postupně ztratili a na přelomu 16. a 17. století Krušinové z Lichtenburka smrtí Jana Bernarta v bezvýznamnosti a chudobě vymřeli.^[1]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Hynek Krušina I. z Lichtenburka (asi 1260 – okolo 1315) ∞ neznámá dcera Záviše z Falkenštejna
- Jan Krušina I. z Lichtenburka († po 1327) ∞ Eva
  - Čeněk Krušina z Lichtenburka († po 1381) ∞ Dorota
    - Hynek z Cerekve († po 1390)
    - Jan Krušina z Lichtenburka (1373) († po 1373)
  - Jan Krušina II. z Lichtenburka († po 1360)
  - Jitka z Lichtenburka († po 1381) ∞ Bušek z Lelekovic
- Hynek Krušina II. z Lichtenburka († 1336) ∞ Budiše
  - Jan Krušina III. z Lichtenburka († po 1342)
  - Hynek Krušina III. z Lichtenburka († po 1372) ∞ Anežka
    - Václav Krušina z Lichtenburka († mezi 1385 a 1397) ∞ Kačna z Rychmburka
    - Jan Krušina IV. z Lichtenburka († 1407) ∞ Jitka
      - Hynek Krušina IV. z Lichtenburka (asi 1392 – 1454) ∞ Anna z Házmburka ∞ Anna z Koldic
        Vilém Krušina I. z Lichtenburka (před 1430 – asi 1487)
        Hajman Krušina z Lichtenburka († 1524/1526)
        Vilém Krušina II. z Lichtenburka († před 1544)
        
        Jan Krušina VI. z Lichtenburka († 1538)
        
        Hynek Krušina V. z Lichtenburka († po 1546)
        
        Bernart Krušina z Lichtenburka († asi 1553) ∞ Markéta Mutinovna z Chlumu
        Johana Krušinová († 1557) ∞ Jan z Ludanic na Chropyni
        
        Hynek Krušina VI. z Lichtenburka († po 1594)
        Jan Bernart Krušina z Lichtenburka
        
        Kateřina z Lichtenburka
        
        Jan Krušina VII. z Lichtenburka († 1584) ∞ Lidmila z Miličína
        
        Smil Krušina z Lichtenburka († po 1530)
        
        Anna Krušinová († 1530) (?)
        
        Eufémie z Lichtenburka (po 1441 – po 1467)
        
        Regina z Lichtenburka (po 1441 – před 1510)
      - Neznámá dcera ∞ Boček z Poděbrad
      - Anežka Krušinová z Lichtenburka
      - Alexander Krušina z Lichtenburka († po 1422)
      - Barbora z Lichtenburka ∞ Boreš XV. z Rýzmburka
      - Jan Krušina V. z Lichtenburka († po 1434)
    - Anna z Lichtenburka ∞ Bohuslav ze Švamberka

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ URBAN, Jan. Lichtenburkové: vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 585 s. ISBN 80-7106-579-X. S. 204–353.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

BOBKOVÁ, Lenka. Velké dějiny zemí Koruny české IV.a 1310-1402. Praha: Paseka, 2003. 694 s. ISBN 80-7185-501-4.
BOBKOVÁ, Lenka; BARTLOVÁ, Milena. Velké dějiny zemí Koruny české IV.b 1310-1402. Praha: Paseka, 2003. 583 s. ISBN 80-7185-551-0.
ČORNEJ, Petr. Velké dějiny zemí Koruny české V. 1402-1437. Praha: Paseka, 2000. 790 s. ISBN 80-7185-296-1.
ČORNEJ, Petr; BARTLOVÁ, Milena. Velké dějiny zemí Koruny české VI. 1437-1526. Praha: Paseka, 2007. 839 s. ISBN 978-80-7185-873-7.
JANÁČEK, Josef. České dějiny I. Doba předbělohorská. Kniha I, díl I. 2. vyd. Praha: Academia, 1971. 281 s.
JANÁČEK, Josef. České dějiny I. Doba předbělohorská. Kniha I, díl II. 1. vyd. Praha: Academia, 1984. 359 s.
MACEK, Josef. Jagellonský věk v českých zemích (1471-1526). 1. Hospodářská základna a královská moc. Praha: Academia, 1992. 342 s. ISBN 80-200-0300-2.
MACEK, Josef. Jagellonský věk v českých zemích (1471-1526). 2. Šlechta. Praha: Academia, 1994. 230 s. ISBN 80-200-0356-8.
MACEK, Josef. Jagellonský věk v českých zemích (1471-1526). 3. Města. Praha: Academia, 1998. 387 s. ISBN 80-200-0629-X.
MACEK, Josef. Jagellonský věk v českých zemích (1471-1526). 4. Venkovský lid, národnostní otázka. Praha: Academia, 1999. 223 s. ISBN 80-200-0699-0.
PÁRYSOVÁ, Františka. Moc a sláva zkřížených ostrví. Kariéra Ronovců v době lucemburské. Praha, 2008. 181 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin. Vedoucí práce Lenka Bobková. Dostupné online.
SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek II. Hradecko. Praha: František Šimáček, 1883. 316 s. Dostupné online.
SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XII. Čáslavsko. Praha: František Šimáček, 1900. 378 s. Dostupné online.
ŠMAHEL, František. Husitská revoluce. 1. Doba vymknutá z kloubů. Praha: Karolinum, 1995. 498 s. ISBN 80-7184-073-4.
ŠMAHEL, František. Husitská revoluce. 2. Kořeny české reformace. Praha: Karolinum, 1996. 364 s. ISBN 80-7184-074-2.
ŠMAHEL, František. Husitská revoluce. 3. Kronika válečných let. Praha: Karolinum, 1996. 420 s. ISBN 80-7184-075-0.
ŠMAHEL, František. Husitská revoluce. 4. Epilog bouřlivého věku. Praha: Karolinum, 1996. 550 s. ISBN 80-7184-076-9.
ŠUSTA, Josef. České dějiny II./I. Soumrak Přemyslovců a jejich dědictví. Praha: Jan Laichter, 1935. 803 s. Dostupné online.
ŠUSTA, Josef. České dějiny II./2. Král cizinec. Praha: Jan Laichter, 1939. 602 s. Dostupné online.
ŠUSTA, Josef. České dějiny II/3. Karel IV. Otec a syn 1333–1346. Praha: Jan Laichter, 1946. 535 s.
ŠUSTA, Josef. České dějiny II/4. Karel IV. Za císařskou korunou 1346–1355. Praha: Jan Laichter, 1948. 437 s.
URBAN, Jan. Lichtenburkové: vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha: Lidové noviny, 2003. ISBN 80-7106-579-X.
VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250–1310. Praha: Paseka, 2002. 760 s. ISBN 80-7185-433-6.
VOREL, Petr. Velké dějiny zemí Koruny české VII. 1526–1618. Praha: Paseka, 2005. 672 s. ISBN 80-7185-648-7.

[1] URBAN, Jan. Lichtenburkové: vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 585 s. ISBN 80-7106-579-X. S. 204–353.

[1]