Kostel svatého Vavřince (Branišovice)
| Kostel sv. Vavřince v Branišovicích | |
|---|---|
 Kostel svatého Vavřince | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Okres | Brno-venkov |
| Obec | Branišovice |
| Souřadnice | 48°57′44,64″ s. š., 16°25′53,4″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Děkanát | moravskokrumlovský |
| Farnost | Branišovice |
| Zasvěcení | svatý Vavřinec |
| Další informace | |
| Kód památky | 19802/7-6235 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Vavřince je římskokatolický chrám v obci Branišovice v okrese Brno-venkov. Je chráněn jako kulturní památka.[1] Stojí v historickém středu obce na malém návrší, kolem něj se do roku 1830 nacházel hřbitov.
Chrám je farním kostelem branišovické farnosti.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kostel má románské jádro, východní část lodi pochází asi z doby kolem roku 1200. Rovně zakončený čtyřboký gotický presbytář byl postaven na konci 13. století, v roce 1356 je poprvé zmíněna fara.
Během třicetileté války byl původní kostel vážně poškozen a úplně vyhořel. Od roku 1663 nechala představená abatyše cisterciáckého řádu Starobrněnského kláštera kostel opět stavět, v roce 1673, kdy probíhalo nové osídlování obce, byla postavena hlavní loď kostela.
Když v roce 1797 zemřel zámožný sedlák a správce kostela, odkázal velkou sumu peněz, díky tomu byly za dva roky zahájeny nové rozsáhlé úpravy. Skončily v roce 1800, tehdy byla dostavěna kratší loď kostela s nízkou věží. V roce 1830 byl kvůli epidemii cholery zrušen stávající hřbitov kolem kostela a přestěhoval se na jihovýchodní okraj obce, kde stojí dodnes.
Nové úpravy kostela a okolí přišly o sto let později, v době, kdy byl místním farářem Franz Jirák. Ten nechal rozšířit chór, postavit schodišťovou věž a kostelní kapli, do níž umístil malovaný obraz Oplakávání Krista. Schodiště ke kazatelně se přesunulo do kaple s novou křtitelnicí. Kostel také dostal šest nových mozaikových oken s figurálními obrazy a mozaikové okno s katedrálním sklem nad portálem.
Změny pobíhaly i zevnějšku. V roce 1905 byla kostelní věž osazena hodinami a dřívější dřevěný plot nahradila nízká zídka z červených režných cihel. Z ní se dnes zachovalo jen torzo, které bylo v roce 2019 rekonstruováno. Farář také nechat vysadit spoustu keřů a stromů v okolí kostela. Za první republiky místní vztyčili u jeho severní zdi pomník padlým v první světové válce. Naproti němu stála vstupní brána. Někdy v této době byl také kostel přetřen ze žluté na bílou barvu, kterou je pro něj typická dodnes.
V roce 1945 byl kostel znovu těžce poškozen. Dne 7. května, v den, kdy ves dobyla Rudá armáda, na něj dopadla zápalná puma. Kostel zachvátil požár, jemuž odolala jen monstrance, číše na víno, jeden ze zvonů a kaple. Ostatní vybavení kostela úplně shořelo, střecha se zřítila a kostelní věž byla z poloviny zdemolovaná.[2]
Jakmile to bylo možné, místní němečtí farníci kostel provizorně opravili. Pověsili ocelový zvon a proti větru vztyčili dřevěné stěny. Jako oltář se použil zachovalý menší oltář z kaple. V tomto provizorním prostředí se scházeli až do zimy toho roku. Mezitím už byl jako administrátor do Branišovic přidělen Čech Josef Hudec, který organizoval i opravy kostela a zasloužil se o jeho obnovu.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-02-22]. Identifikátor záznamu 130588 : Kostel sv. Vavřince. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Kostel sv. Vavřince: Branišovice. www.branisovice.cz [online]. [cit. 2019-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-23.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Vavřince na Wikimedia Commons
