Kostel svatého Vavřince (Žákava)
| Kostel svatého Vavřince v Žákavě | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Plzeňský |
| Okres | Plzeň-jih |
| Obec | Žákava |
| Souřadnice | 49°37′48,48″ s. š., 13°31′44,37″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | plzeňská |
| Vikariát | Plzeň-jih |
| Farnost | Starý Plzenec[1] |
| Zasvěcení | svatý Vavřinec |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotický, barokní |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
| Kód památky | 28215/4-531 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Povýšení svatého Kříže je římskokatolický kostel v Žákavě. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka.[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o kostele v Žákavě a místní venkovské farnosti je z roku 1354.[3] Nejstarší dochovanou částí kostela je presbytář s paprskovou klenbou z 1. poloviny 14. století.[2] Původní je zřejmě i zdivo lodi, vítězný oblouk a okno presbytáře.[2] Sakristie byla přistavěna rovněž již ve středověku; velká tloušťka jejích zdí naznačuje možnou existenci původní věže. Okna sakristie i výklenky jsou rovněž původní.[2] Kostel byl upravován koncem 14. století a v 16. století.[3]
V 18. století byl kostel barokně přestavěn. Byl postaven kůr, západní vstup a v lodi byla prolomena nová okna.[2] Věž a krovy byly postaveny zřejmě na konci 18. století nebo možná až na začátku 19. století.[2] Tím získal kostel svůj současný vzhled. Schodiště ve věži je až ze 20. století.[2]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Kostel je jednolodní stavba. Loď je obdélníkového půdorysu s presbytářem na východní straně. Presbytář je zaklenut šestipaprskovou klenbou.[3] K východní zdi závěru presbytáře přiléhá čtyřboká věž s jehlanovou střechou.[2] Ze severu přiléhá k presbytáři sakristie čtvercového půdorysu s plochým stropem a s okny zaklenutými polokruhovými oblouky.[3] Kostel je obklopen barokní hřbitovní zdí.[2]
Severozápadně od kostela stojí památkově chráněná socha svatého Václava.
Kostel vystavěný na nevysokém návrší tvoří místní dominantu.[2]
Interiér kostela[editovat | editovat zdroj]
Vybavení kostela je z větší části raně barokní a pochází z konce 17. století. Tvoří ho hlavní oltář s akanty, jehož dominantou je socha svatého Vavřince.[3] Dále pak postranní oltáře, které jsou rovněž barokní a pocházejí ze stejné doby jako hlavní oltář. Na prvním z nich je obraz svatého Václava, na druhém obraz Panny Marie stojící na půlměsíci a hadu.[3] Raně barokní kazatelna pochází z roku 1637.[3]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Celkový pohled na kostel od severozápadu -
Celkový pohled na kostel do severovýchodu -
Socha svatého Václava před kostelem -
Detail sochy svatého Václava
_02.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Filiální kostel sv. Vavřince, Žákava [online]. Diecéze plzeňská [cit. 2023-02-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j Kostel sv. Vavřince [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Kostel Jména Panny Marie [online]. hrady.cz [cit. 2023-02-05]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Vavřince na Wikimedia Commons
