Kostel svatého Víta (Libědice)
| Kostel svatého Víta v Libědicích | |
|---|---|
 Kostel svatého Víta od jihu | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Chomutov |
| Obec | Libědice |
| Souřadnice | 50°18′44,63″ s. š., 13°23′2,53″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | lounský |
| Farnost | farnost Libědice |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | svatý Vít |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | barokní |
| Výstavba | 1682–1694 |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | východ |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
| Kód památky | 37351/5-591 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Víta je římskokatolický kostel zasvěcený svatému Vítovi v Libědicích v okrese Chomutov. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.[1] Kostel stojí v dominantní poloze na hraně údolí v nejvyšší části vesnice.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Farní kostel stál v Libědicích už před rokem 1358, kdy jsou připomínáni bratři Kuneš a Sulka z Libědic a Sulkův syn Zdich, kteří měli ke kostelu patronátní právo. Na jejich žádost byl jmenován zdejším farářem Petr z Kněžic, který nahradil zemřelého kněze Vítka. Erhart z Doupova navrhl roku 1386 dalšího známého kněze Kuneše z Třebovle.
Majitelka části vsi Marie Zuzana Smyslovská odkázala svůj podíl v roce 1668 karmelitánskému klášteru na Malé Straně v Praze. Karmelitáni nechali kostel v letech 1682–1694 zcela přestavět v barokním slohu, aniž by byly přerušeny bohoslužby, protože nový kostel byl postaven kolem staršího a ten byl teprve potom zbourán.[2]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Stavba kostela je jednolodní s polygonálním kněžištěm, ke kterému je na severní straně přiložena sakristie. Na západní straně stojí v ose stavby mohutná věž zakončená střechou s cibulovou bání. Věž má čtverhranný půdorys, ale horní polovina je osmiboká. Předsín je zaklenutá křížovou klenbou. Chrámová loď je sklenuta valenou klenbou a lunety pokryty štukovým mramorem. Po stranách lodi je pět obdélníkových kaplí.[3]
Vybavení[editovat | editovat zdroj]
Na vybavení kostela, stejně jako na řadě okolních drobných památek, se podílel regionální sochař Jan Karel Vetter. Nejstarší památkou je gotická socha Madony v nice v předsíni. Hlavní oltář je rokokový z let 1750–1754 od sochaře V. Herschera. Vedle oltáře je ve zdi náhrobník Marie Zuzany Smyslovské a její dcery s letopočtem 1729. Nejstarší oltář na levé straně lodi však pochází z roku 1660 a je zdobený pozdně gotickými sochami svatého Václava a svatého Vojtěcha. Kromě nich je v kostele šest dalších oltářů: například rokokový oltář Jezulátka od M. Schramma z doby okolo roku 1760 nebo oltář Panny Marie od Giacoma Antonia Corbelliniho z roku 1713. Kromě dalších nástěnných maleb, obrazů a soch stojí za zmínku dvoudílné rokokové varhany.[4]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-11]. Identifikátor záznamu 149264 : Kostel sv. Víta. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ VALEŠ, Vladimír. Libědice a Čejkovice. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 44 s. S. 6, 7.
- ↑ Valeš, str. 16
- ↑ Valeš, str. 16, 17
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Víta na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb v kostele sv. Víta, Libědice (katalog biskupství litoměřického)
- Kostel sv. Víta na Hrady.cz
