Kostel svatého Mikuláše (Přísečnice)
| Kostel svatého Mikuláše v Přísečnici | |
|---|---|
 Kostel svatého Mikuláše | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Chomutov |
| Obec | Kryštofovy Hamry |
| Lokalita | Přísečnice |
| Souřadnice | 50°27′34,38″ s. š., 13°8′12,63″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | krušnohorský |
| Farnost | Vejprty |
| Status | filiální kostel |
| Zasvěcení | svatý Mikuláš |
| Zánik | 1963 |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotický |
| Výstavba | 14. století |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický kostel svatého Mikuláše obklopený hřbitovem stával v zaniklém městě Přísečnici v okrese Chomutov. Po vzniku městečka byl farním kostelem, ale když po roce 1583 tuto jeho funkci převzal nově postavený kostel Panny Marie, stal se kostelem hřbitovním v přísečnické farnosti.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Gotický kostel založili pravděpodobně páni ze Šumburka, kterým Přísečnice patřila od roku 1351. V roce 1510 v něm byl pohřben Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic a před ním několik jeho předků, ale určit jeho pozůstatky se nepodařilo ani během archeologického průzkumu provedeného roku 1973.[1] V roce 1775 proběhla barokní přestavba kostela a roku 1811 byl obnoven po požáru města. Zbořen byl v roce 1963, protože údajně překážel dopravě.[2]
V kostele byl při oltáři svaté Doroty pravděpodobně roku 1435 pohřben zakladatel rodu Lobkoviců Mikuláš I. Chudý z Lobkovic, který držel část Přísečnice již od roku 1418.[3] Kenotaf Mikuláše Chudého i Bohuslava Hasištejnského se dnes nachází nedaleko v kostele svatého Jakuba Většího v Louchově, který byl již od počátků též součástí přísečnického panství Lobkoviců a současně je nejstarším kostelem v Krušných horách.[4]
Zachovala se neověřená zpráva o jeho dobývání uvedená ve Starých letopisech českých:[3] „Za válečných událostí v Čechách na sklonku poděbradské doby (1468), zběhl Hasištejnského kaplan a zradil křižákům lobkovickou Přísečnici, kam křižáci vpadli. Obyvatelé horského příhraničního městečka využili jako své útočiště kostel svatého Mikuláše, který byl zřejmě uzpůsoben k obraně. Jan z Lobkovic se o obléhání dozvěděl a za pomoci oddílů pana z Veitmile a Žateckých přitáhl se svým vojskem na pomoc blízké Přísečnici. Křižáci se o tažení dozvěděli a ještě před střetem utekli. Hasištejnského oddíly prý ve městě nalezly pouze jakéhosi malého kluka v křižácké suknici, na kterém se nechtěli mstít, ačkoliv se předtím Hasištejnský zařekl, že dá upálit každého křižáka, kterého při tažení zajme.“[5]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Bezvěžový jednolodní kostel s obdélným půdorysem byl ukončen pravoúhlým presbytářem s hrotitým oknem a portálem. Loď měla původně plochý strop, který se však i s krovem zřítil ještě před demolicí. Klenba v presbytáři byla žebrová. Na severní straně kostela byl umístěn alianční znak rodů Bocků a Pollacků.[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b PACHNER, Jaroslav; SEDLÁČEK, Hugo. Opevněné kostely na Chomutovsku. Chomutov: Oblastní muzeum v Chomutově, 2013. 86 s. ISBN 978-80-904342-9-5. Kapitola Přísečnice, s. 42–48.
- ↑ kostel sv. Mikuláše v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
- ↑ a b GAVENDA, Lukáš. Páni Hasištejnští z Lobkovic na sklonku středověku. Praha, 2008 [cit. 2017-11-21]. 89 s. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Lenka Bobková. s. 24, 74. Dostupné online.
- ↑ Kostely. www.znicenekostely.cz [online]. [cit. 2017-12-11]. Dostupné online.
- ↑ PALACKÝ, František. Staré letopisy české. [s.l.]: [s.n.]
- ↑ Umělecké památky Čech. P/Š. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Přísečnice, s. 188–189.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KRČMÁŘ, Luděk; PROCHÁZKA, Zdeněk; SOUKUP, Jan. Zničené kostely. 1. vyd. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2004. 186 s. (Průvodce historií západních Čech č. 14). ISBN 80-86125-46-7. S. 80–81.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Mikuláše na Wikimedia Commons
