Kostel svatého Mikuláše (Cheb)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Farní kostel svatého Mikuláše v Chebu
Místo
stát Česko Česká republika
kraj Karlovarský
okres Cheb
obec Cheb
Základní informace
náboženství křesťanství
ritus římskokatolická
diecéze Plzeňská
vikariát Chebský
farnost Cheb
Architektonický popis
stavební sloh původně románský, goticky přestavěn s barokními prvky
výstavba 1. polovina 13. století
Specifikace
délka hlavní loď: 50 m
šířka hlavní loď: 30 m
výška věže: 67 m
Odkazy
multimediální obsah
na Wikimedia Commons
Portál Křesťanství

Kostel svatého Mikuláše je katolický farní kostel, a zároveň nejstarší existující kostel v Chebu. Nachází se na Kostelním náměstí, v severovýchodním rohu náměstí Jiřího z Poděbrad. Původně byl vystavěn jako trojlodní románská bazilika, během své existence však několikrát vyhořel a byl rozsáhle přestavován.

Obsah

[editovat] Historie

Datum započetí stavby tohoto románského kostela není přesně známo, ale předpokládá se, že se tak začalo dít ve 20. letech 13. století. První písemně dochovaná zmínka pochází až z roku 1239, kdy se píše o zasvěcení jednoho z oltářů, a to svaté Anně. Současně s kostelem byl také založen dnes již neexistující přilehlý hřbitov. Při velkém požáru v roce 1270, při kterém byla zničena velká část města, byly poškozeny i právě budovaný františkánský klášter a kostel sv. Mikuláše. Začala rekonstrukce, která si vyžádala stavbu nového chóru a sakristie, tentokráte v gotickém slohu.

Od roku 1456 se začali hromadit peníze z darů měšťanů, které měli sloužit na další, významnou přestavbu kostela. Peníze darovala například rodina Junckerů, či chebský zbohatlík Sigmund Wann. Z této přestavby se nakonec stala největší přestavba kostela svatého Mikuláše v jeho historii. Původně románská bazilika byla přestavěna v gotickém stylu, a ovlivněna amberským chrámem. Zdi bočních lodí byly rozebrány a zvětšeny, byly vyměněny interiéry a přemalovány vnitřní malby. Věže také získali nové vysoké gotické helmice.

V roce 1742, kdy začalo být město okupováno Francouzi, zasáhl kostel blesk, a obě jeho věže vyhořely. Byly zničeny helmice, roztavily se zvony a poškozeny byly i interiéry věží. Kvůli válečné situaci nebyly opravy započaty, a vše bylo jen provizorně zabezpečeno. Dva roky po ukončení války, v roce 1747 byly zhotoveny nové zvony. V témže roce také do Chebu přijíždí chebský rodák, významný architekt a stavitel, Balthasar Neumann, kterého město požádalo, aby provedl rekonstrukci věží. Oprava byla dokončena v roce 1758, a kostel získal další nové helmice, tentokráte barokní, cibulovitého tvaru.

Další úpravy prodělal kostel v roce 1790, a to převážně interiérové- výměny oltářů. Bohužel, o 19 let později, v roce 1809, zasáhl město další požár. Zničil stovku budov, kostel sv. Jana Křtitele a zasáhl i kostel sv. Mikuláše. Opět byly zničeny obě helmice, poškozeny interiéry a shořel i oltář. V roce 1812 byla vyrobena helmice pro jižní věž, bohužel, druhá věž byla jen provizorně zastřešena.

Roku 1839 bylo postaveno krásné schodiště spojující kostel s Kasárním náměstím. Půdorys má tvar elipsy.

V roce 1869 získal kostel nové, novogotické helmice.

V posledním roce 2. světové války, přesněji 20. dubna 1945 byl Cheb bombardován spojeneckými vojsky. Především byly ostřelovány okrajové části města, zničeno nádraží a železniční viadukt. Ovšem jedno z bombardování ve středu města poškodilo i věže kostela. Ty po válce získali jen nízké, 7 metrů vysoké, provizorní helmice. Tyto helmice zůstaly provizoriem na příštích 63 let.

Až v roce 2008, po několikaletém sbírání finančních prostředků, byl nadační fond Historický Cheb schopen napravit rest z konce války. Byly vyrobeny 26 metrů vysoké jehlanovité helmice (kopie novogotických z roku 1869), každá se čtyřmi menšími věžičkami v rozích. Ty byly v červenci 2008 jeřábem usazeny na věže kostela a o několik týdnů později slavnostně představeny veřejnosti. Proběhlo také svěcení helmic, a to poněkud netradičním způsobem; byly kropeny z plošiny vodou z hadice. Rekonstrukce stála 9 miliónů korun.

[editovat] Galerie

[editovat] Zdroje

  • ŠAMÁNKOVÁ, Eva - Cheb, Odeon (1974)
  • PEKAŘ, František - Cheb a okolí, Olympia (1984)
  • BOHÁČ, Jaromír - Zmizelé Čechy: Cheb, Paseka (2008)

[editovat] Externí odkazy