Kostel svatého Mikuláše (Cheb)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Farní kostel svatého Mikuláše v Chebu | |
|---|---|
| Místo | |
| stát | |
| kraj | Karlovarský |
| okres | Cheb |
| obec | Cheb |
| Základní informace | |
| náboženství | křesťanství |
| ritus | římskokatolická |
| diecéze | Plzeňská |
| vikariát | Chebský |
| farnost | Cheb |
| Architektonický popis | |
| stavební sloh | původně románský, goticky přestavěn s barokními prvky |
| výstavba | 1. polovina 13. století |
| Specifikace | |
| délka | hlavní loď: 50 m |
| šířka | hlavní loď: 30 m |
| výška | věže: 67 m |
| Odkazy | |
na Wikimedia Commons |
|
Kostel svatého Mikuláše je katolický farní kostel, a zároveň nejstarší existující kostel v Chebu. Nachází se na Kostelním náměstí, v severovýchodním rohu náměstí Jiřího z Poděbrad. Původně byl vystavěn jako trojlodní románská bazilika, během své existence však několikrát vyhořel a byl rozsáhle přestavován.
Obsah |
[editovat] Historie
Datum započetí stavby tohoto románského kostela není přesně známo, ale předpokládá se, že se tak začalo dít ve 20. letech 13. století. První písemně dochovaná zmínka pochází až z roku 1239, kdy se píše o zasvěcení jednoho z oltářů, a to svaté Anně. Současně s kostelem byl také založen dnes již neexistující přilehlý hřbitov. Při velkém požáru v roce 1270, při kterém byla zničena velká část města, byly poškozeny i právě budovaný františkánský klášter a kostel sv. Mikuláše. Začala rekonstrukce, která si vyžádala stavbu nového chóru a sakristie, tentokráte v gotickém slohu.
Od roku 1456 se začali hromadit peníze z darů měšťanů, které měli sloužit na další, významnou přestavbu kostela. Peníze darovala například rodina Junckerů, či chebský zbohatlík Sigmund Wann. Z této přestavby se nakonec stala největší přestavba kostela svatého Mikuláše v jeho historii. Původně románská bazilika byla přestavěna v gotickém stylu, a ovlivněna amberským chrámem. Zdi bočních lodí byly rozebrány a zvětšeny, byly vyměněny interiéry a přemalovány vnitřní malby. Věže také získali nové vysoké gotické helmice.
V roce 1742, kdy začalo být město okupováno Francouzi, zasáhl kostel blesk, a obě jeho věže vyhořely. Byly zničeny helmice, roztavily se zvony a poškozeny byly i interiéry věží. Kvůli válečné situaci nebyly opravy započaty, a vše bylo jen provizorně zabezpečeno. Dva roky po ukončení války, v roce 1747 byly zhotoveny nové zvony. V témže roce také do Chebu přijíždí chebský rodák, významný architekt a stavitel, Balthasar Neumann, kterého město požádalo, aby provedl rekonstrukci věží. Oprava byla dokončena v roce 1758, a kostel získal další nové helmice, tentokráte barokní, cibulovitého tvaru.
Další úpravy prodělal kostel v roce 1790, a to převážně interiérové- výměny oltářů. Bohužel, o 19 let později, v roce 1809, zasáhl město další požár. Zničil stovku budov, kostel sv. Jana Křtitele a zasáhl i kostel sv. Mikuláše. Opět byly zničeny obě helmice, poškozeny interiéry a shořel i oltář. V roce 1812 byla vyrobena helmice pro jižní věž, bohužel, druhá věž byla jen provizorně zastřešena.
Roku 1839 bylo postaveno krásné schodiště spojující kostel s Kasárním náměstím. Půdorys má tvar elipsy.
V roce 1869 získal kostel nové, novogotické helmice.
V posledním roce 2. světové války, přesněji 20. dubna 1945 byl Cheb bombardován spojeneckými vojsky. Především byly ostřelovány okrajové části města, zničeno nádraží a železniční viadukt. Ovšem jedno z bombardování ve středu města poškodilo i věže kostela. Ty po válce získali jen nízké, 7 metrů vysoké, provizorní helmice. Tyto helmice zůstaly provizoriem na příštích 63 let.
Až v roce 2008, po několikaletém sbírání finančních prostředků, byl nadační fond Historický Cheb schopen napravit rest z konce války. Byly vyrobeny 26 metrů vysoké jehlanovité helmice (kopie novogotických z roku 1869), každá se čtyřmi menšími věžičkami v rozích. Ty byly v červenci 2008 jeřábem usazeny na věže kostela a o několik týdnů později slavnostně představeny veřejnosti. Proběhlo také svěcení helmic, a to poněkud netradičním způsobem; byly kropeny z plošiny vodou z hadice. Rekonstrukce stála 9 miliónů korun.
[editovat] Galerie
[editovat] Zdroje
- ŠAMÁNKOVÁ, Eva - Cheb, Odeon (1974)
- PEKAŘ, František - Cheb a okolí, Olympia (1984)
- BOHÁČ, Jaromír - Zmizelé Čechy: Cheb, Paseka (2008)

