Kostel svatého Štěpána (Chotěbudice)
| Kaple svatého Štěpána v Chotěbudicích | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Louny |
| Obec | Krásný Dvůr |
| Lokalita | Chotěbudice |
| Souřadnice | 50°16′4,89″ s. š., 13°19′22,98″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | krušnohorský |
| Farnost | děkanství Mašťov |
| Status | hřbitovní kaple |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | Svatý Štěpán |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | barokní |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | kámen |
| Další informace | |
| Adresa | Krásný Dvůr, Česko |
| Kód památky | 43726/5-1201 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Torzo římskokatolického kostela svatého Štěpána stojí v polích 1,3 km západně od Chotěbudic v okrese Louny. Od roku 1964 je chráněný jako kulturní památka.[1]
Historie a stavební vývoj[editovat | editovat zdroj]
V místech, kde stojí zbytky kostela, se nacházela středověká ves Mladějov. Poprvé je v pramenech doložená v roce 1196, kdy patřila k nadání nově zakládaného kláštera cisterciáků v Mašťově. Zánik Mladějova se dříve dával do souvislosti s II. křižáckou výpravou v roce 1421.[2] Tato domněnka však neodpovídá skutečnosti: Ještě v roce 1455 se Mladějov uvádí zároveň s Chotěbudicemi jako vesnice, o nichž probíhalo dědické řízení.[3] Teprve v roce 1540 je Mladějov označený jako "pustá" vesnice. Zároveň je poprvé uvedeno zasvěcení kostela, stejné jako v současnosti.[4] Kostel už v té době patřil k Chotěbudicím.
Nejstarší písemná zmínka o kostele pochází z roku 1352, kdy je uveden v registru papežských desátků.[5] První doložený patron kostela je v roce 1363 Bušek z Hluban se svými dvěma syny, kteří na místo zemřelého faráře Pavla prezentovali Jana ze Skytal.[6] Jména farářů jsou známa i pro roky 1395 a 1405. V prvním případě to byl Petr ze Žatce, ve druhém Matyáš.[7] Po třicetileté válce, v roce 1662, se kostel stal filiálním k farnosti Mašťov. Tento stav trval do roku 1852, kdy byl převeden do podlesické farnosti. V roce 2012 byl vzhledem ke stavu kostela jeho statut zrušen.[8] V sedmdesátých letech dvacátého století se zřítila jeho střecha. V roce 1986 byl spolu s dalšími kostely na Podbořansku navržen k demolici, ke které však už nedošlo.[9]
V kostelním inventáři z roku 1786 se uvádí pozitiv, umístěný na boční tribuně. Ale už v roce 1833 je označen jako polámaný s vykradenými cínovými píšťalami.[10]
Odborné názory na dobu postavení kostela se liší. Zatímco Dobroslav Líbal ji klade na konec 3. čtvrtiny 13. století,[11] Jaroslav Skopec připouští 1. polovinu 14. století.[12]
Z původní stavby se dochovalo veškeré obvodové zdivo. Svým půdorysem je kostel ojedinělou stavbou v celorepublikovém rámci. Na východě i západě má stavba symetrické polygonální zakončení v podobě pěti stran desetiúhelníku. Původní jsou i dvě úzká hrotitá okna na jižní fasádě. Někdy v pozdně gotickém období byla do lodi vložená příčná zeď s vítězným obloukem. Dendrochronologický rozbor dřevěných zbytků západní kruchty prokázal, že byla postavena kolem roku 1610. Kostelní inventář z roku 1758 uvádí při kostele kostnici. Jedná se o přístavek na severní straně lodi, postavený zřejmě nedlouho před tím. Někdy v té době byly do lodi proraženy obloukové okenní otvory a proražen mladší vstup ve v západní zdi.[9] Oltářní menza na jižní straně vítězného oblouku pochází z postranního oltáře, doloženého v roce 1858. Poslední velká rekonstrukce kostela byla dokončena v roce 1887.[13]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Pohled na kostel od jihu v roce 1996 -
Vítězný oblouk v roce 1996, vpravo torzo menzy barokního oltáře -
Jižní fasáda kostela v roce 1996
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-09-25]. Identifikátor záznamu 156054 : Kostel sv. Štěpána. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ ROTT, Wenzel (ed). Der politische Bezirk Podersam. Eine Heimatskunde für Schule und Haus. Podbořany: Verlag des Bezirkslehrervereines Podersam, 1902. 918 s. S. 322. (Dále jen Rott 1902.)
- ↑ FRIEDRICH, Gustav (ed). Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích XXXVII/2. Praha: Královská česká společnost nauk, 1941. 1635 s. Dostupné online. S. 1448–1449.
- ↑ VAVROUŠOVÁ, Anna (ed). Desky zemské Království českého. Desky zemské větší sv. 4. Praha: Ministerstvo školství a národní osvěty, 1935. 420 s. S. 96.
- ↑ TOMEK, Wácslaw Wladiwoj. Registra decimarum papalium čili registra desátků papežských z dioecézí pražské. Praha: Královská česká učená společnost, 1873. 108 s. Dostupné online. S. 68–69.
- ↑ EMLER, Josef (ed). Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica pragensem per archidioecesim. Praha: [s.n.], 1874. 142 s. Dostupné online. S. 9.
- ↑ Rott 1902, s. 321.
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 156.
- ↑ a b Kaple sv. Štěpána [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-08-17]. Dostupné online.
- ↑ HORÁK, Tomáš. Varhany a varhanáři Lounska,Zatecka a Podbořanska. Louny: Státní okresní archiv Louny, 2003. 151 s. ISBN 80-86067-77-7. S. 57.
- ↑ LÍBAL, Dobroslav. Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek. Praha: Unicornis, 2001. 607 s. ISBN 80-901587-8-1. S. 130.
- ↑ SKOPEC, Jaroslav (ed.). Středověké venkovské kostely okresu Louny. Ústí nad Labem: Národní památkový ústav, 2022. 627 s. ISBN 978-80-85036-83-1. S. 273. (Dále jen Skopec 2022.)
- ↑ Skopec 2022, s. 276–278.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaple svatého Štěpána na Wikimedia Commons - Kaple svatého Štěpána na webu Hrady.cz
