Sluneční chrám v Konáraku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Konárak)
Skočit na: Navigace, Hledání
Sluneční chrám Konárak
Světové dědictví UNESCO
Konark Surya Temple.jpg
Smluvní stát Indie Indie
Souřadnice:
Typ kulturní dědictví
Kritérium i, iii, vi
Odkaz 246 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení 1984 (8. zasedání)

Sluneční chrám v Konáraku (nebo také jako Konark, Chrám boha Slunce a také jako Černá Pagoda) je hinduistický chrám, jenž byl postaven ve 13. století u místa Konárak (Indie, stát Orissa). Název Konárak je odvozen z indických slov Kona (roh) a Arka (slunce). Chrám byl postaven na počest boha slunce Surya a jeho ztvárněním. Díky tomuto svatostánku se v Indii šířil právě kult boha slunce Surya. Konárak byl údajně postaven králem Narashimhadevem, který jej nechal vystavět na oslavu svého vítězství nad muslimy. Je jedním z nejznámějších chrámů v Indii[zdroj?] a je součástí světového dědictví UNESCO, na jehož listinu se dostal v roce 1984. Konárak je momentálně využíván k cestovnímu ruchu a různým kulturním akcím, zaměřujícím se na tradiční tance, provázející kult boha Surya.

Legenda[editovat | editovat zdroj]

Na březích Bengálského zálivu se v paprscích vycházejícího slunce nachází chrám představující monumentální vůz boha slunce Surya. Jeho 24 kol je ozdobeno symbolickými znaky a vůz je tažen sedmi koňmi. Chrám nechal postavit podle všeho urisský král Narashimhadev I. ve 13.století a je nejslavnějším svatostánkem v Indii. Navzdory tomu jistá legenda říká, že Samba, syn Krišny, onemocněl leprou. Až po dvanácti letech byl vyléčen Suryou, bohem Slunce, a na počest svého vyléčení postavil chrám .

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Chrám se nachází na indickém pobřeží. Má podobu vozu Surya, boha slunce, a zdobí jej kamenné, řezbářské práce. Celý komplex byl navržen v podobě boha na voze taženém sedmi koni (z nichž šest bylo zachováno do dnes). Vůz má na dvanáct párů velkolepě zdobených kol. Obrovská kola slouží jako sluneční hodiny, jejichž stíny mohou poskytnout přesný čas dne. Chrámový komplex obsahuje také erotické sochy vycházející z Kámasútry. Chrám slunce je jedním z nejúžasnějších památek Indie. Jak pro jeho polohu, tak i rozměry a proporce, jenž jsou bezchybné v zájmu harmonické a architektonické vznešenosti. Každý centimetr chrámu je pokryt sochou. Každá se prezentuje nepřekonatelnou krásou a půvabem, který je jak monumentální tak miniaturní. Tisíce obrázků odkazuje na božstva, nebeské a lidské hudebníky, tanečníky, milence, a nesčetné scény elegantního života. Chrám je celkově zdoben různými geometrickými, zajímavými tvary. Vstup do chrámu je střežen dvěma obřími lvy. Jedinečnost chrámu je dána už díky jeho poloze, neboť se nachází v přírodním prostředí, které oplývá stromy jako je například mahagon, palisandr, úhoř apod. Hlavní věž chrámu dosahovala podle některých historiků a archeologů až 60 metrů, z čehož plyne, že se jednalo o nejvyšší věž v celé Indii.

Kalaphad[editovat | editovat zdroj]

Podle jedné z teorií jistý muslimský důstojník (Kalaphad) zničil Konark, stejně jako mnoho jiných hinduistických chrámů v Indii. Chrámy byly rabovány, některé dokonce systematicky likvidovány. Kalaphad zničil v Konáraku mnoho obrazů. Následně mělo dojít také k úplné likvidaci objektu, což se zcela nepovedlo, přesto se zhroutila střecha a věž. V roce 1568 se tedy Konárak dostal pod muslimskou správu. Po jisté době byl Konárak a jeho okolí opuštěno a stalo se hustě zalesněným místem. V 18. století se pak stal útočištěm pirátů. V této době i krátce po tzv. době pirátů, se do něj báli místní obyvatelé vstoupit a to i za denního světla. V dnešní době je tomu jinak a Konárak v čele s místním Chrámem Slunce se stal vyhledávanou turistickou destinací.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • Chatelet Albert, Groslier Bernard Philipp:Světové dějiny umění (nakladatelství Larousse)

Eterní odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Konarak ve Wikimedia Commons