Konárak
| Sluneční chrám Konárak | |
|---|---|
| Světové dědictví | |
 |
|
| Smluvní stát |  Indie |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | i, iii, vi |
| Odkaz | 246 (anglicky) |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 1984 (8. zasedání) |
Sluneční chrám v Konáraku (nebo také jako Konark, Chrám boha Slunce a také jako Černá Pagona) je hinduistický chrám, jenž byl postaven ve 13. století u místa Konárak (Indie, stát Orissa). Název Konárak je odvozen z indických slov Kona (roh) a Arka (slunce). Chrám byl postaven na počest boha slunce Surya a jeho ztvárněním. Díky tomuto svatostánku se v Indii šířil právě kult boha slunce Surya. Konárak byl údajně postaven králem Narashimhadevem, který jej nechal vystavětna oslavu svého vítězství nad muslimy. Je jedním z nejvíce dobře známých chrámy v Indii a je součástí světového dědictví UNESCO, na jehož listinu se dostal v roce 1984. Konárak je momentálně využíván k cestovnímu ruchu a různým kulturním akcím, zaměřujícím se na tradiční tance, provázející kult boha Surya.
Obsah |
Legenda [editovat]
Na březích Bengálského zálivu se v paprscích vycházejícího slunce nachází chrám představující monumentální vůz boha slunce Surya. Jeho 24 kol je ozdobeno symbolickými znaky a vůz je tažen sedmi koňmi. Chrám nechal postavit podle všeho urisský král Narashimhadev I. ve 13.století a je nejslavnějším svatostánkem v Indii. Navzdory tomu jistá legenda říká, že Samba, syn Krišny, onemocněl leprou. Až po dvanácti letech byl vyléčen Suryou, bohem Slunce, a na počest svého vyléčení postavil chrám .
Architektura [editovat]
Chrám se nachází na indickém pobřeží. Má podobu vozu Surya, boha slunce, a zdobí jej kamenné, řezbářské práce. Celý komplex byl navržen v podobě boha na voze taženém sedmi koni (z nichž šest bylo zachováno do dnes). Vůz má na dvanáct párů velkolepě zdobených kol. Obrovská kola slouží jako sluneční hodiny, jejichž stíny mohou poskytnout přesný čas dne. Chrámový komplex obsahuje také erotické sochy vycházející z Kámasútry. Chrám slunce je jedním z nejúžasnějších památek Indie. Jak pro jeho polohu, tak i rozměry a proporce, jenž jsou bezchybné v zájmu harmonické a architektonické vznešenosti. Každý centimetr chrámu je pokryt sochou. Každá se prezentuje nepřekonatelnou krásou a půvabem, který je jak monumentální tak miniaturní. Tisíce obrázků odkazuje na božstva, nebeské a lidské hudebníky, tanečníky, milence, a nesčetné scény elegantního života. Chrám je celkobě zdoben různými geometrickými, zajímavými tvary. Vstup do chrámu je střežen dvěma obřími lvy. Jedinečnost chrámu je dána už díky jeho poloze, neboť se nachází v přírodním prostředí, které oplývá stromy jako je například mahagon, palisandr, úhoř apod. Hlavní věž chrámu dosahovala podle některých historiků a archeologů až 60 metrů, z čehož plyne, že se jednalo o nejvyšší věž v celé Indii.
Kalaphad [editovat]
Podle jedné z teorií jistý muslimský důstojník (Kalaphad) zničil Konark, stejně jako mnoho jiných hinduistických chrámů v Indii. Chrámy byly rabovány, některé dokonce systematicky likvidovány. Kalaphad zničil v Konáraku mnoho obrazů. Následně mělo dojít také k úplné likvidaci objektu, což se zcela nepovedlo, přesto se zhroutila střecha a věž. V roce 1568 se tedy Konárak dostal pod muslimskou správu. Po jisté době byl Konárak a jeho okolí opuštěno a stalo se hustě zalesněným místem. V 18. století se pak stal útočištěm pirátů. V této době i krátce po takzv. době pirátů, se do něj báli místní obyvatelé vstoupit a to i za denního světla. V dnešní době je tomu jinak a Konárak v čele s místním Chrámem Slunce se stal vyhledávanou turistickou destinací.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- Chatelet Albert, Groslier Bernard Philipp:Světové dějiny umění (nakladatelství Larousse)
