Kombucha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kombucha

Kombucha je nápoj vznikající kvašením oslazeného čaje (obvykle zelený nebo černý čaj) kombuchovou kulturou. Jedná se o oblíbený nápoj využívaný v alternativní medicíně pro léčbu metabolických a infekčních chorob. I když doposud chybí rozsáhlé studie na lidech, existuje řada studií na zvířecích modelech nebo in vitro studií podporujících existenci možných pozitivních účinků.[1] Při pití kombuchy je ovšem potřeba dodržovat dávkování a vyvarovat se jí při některých nemocech (například imunodeficience), v těhotenství a při kojení.[2] S užíváním kombuchy je spojeno několik případů vážných vedlejších účinků a v jednom případě i smrtí,[3] tyto události ale nejsou dostatečně zdokumentované.[2][3]

Vzhled a chuť[editovat | editovat zdroj]

Barva nápoje je různá, obvykle medová až tmavě červená – záleží na tom, jaký čaj byl pro přípravu použit. Chuť závisí na délce fermentace (doporučuje se 7–10 dní) a také na přípravě – obvykle je ale perlivý (důvodem je CO2 vzniklý při výrobě) a má příjemnou, sladkokyselou chuť. Čím déle necháme kulturu pracovat, tím více cukru spotřebuje a tím kyselejší nápoj bude, na druhou stranu ovšem bude mít více účinných látek. Správná doba fermentace by proto měla být kompromisem. Rychlost kvašení ovlivňují i další faktory – teplota v místnosti, přístup kyslíku nebo stáří a aktivita kultury.

Kombuchová kultura[editovat | editovat zdroj]

V mnohých pramenech se můžeme dočíst, že je kombuchová kultura houba, není tomu ale tak. Jedná se o symbiózu octových bakterií (hlavně Gluconacetobacter xylinus a bakterií rodu Lactobacillus) a několika druhů kvasinek, přičemž druhové bohatství kvasinek je mnohem větší než u bakterií (nejběžnější jsou kvasinky rodu Zygosaccharomyces, ale často se vyskytují i rody Saccharomyces a další)[4] Každá kultura má trochu jiné složení, které se mění s podmínkami, v jakých je pěstována. Kolonii jako takovou tvoří celulóza vytvořená octovými bakteriemi. Na pohled vypadá kolonie kombuchy jako šedo-hnědá, rosolovitá placka. Čerstvá má světlou barvu, čím starší je, tím více tmavne. Životnost kultury je maximálně šest měsíců. Při výrobě nápoje dochází k rozmnožování v kultuře obsažených mikroorganismů. Nová kultura se vytváří na povrchu čajového nálevu a vypadá jako tenký (asi 3 mm po 8 dnech) povlak. Měla by být ponechána aspoň 15 dní (pro vytvoření silné kultury 3 – 5 týdnů) s mateřskou kulturou než bude schopna samostatné existence.

Pozitivní účinky[editovat | editovat zdroj]

Přestože se kombuše přisuzují některé pozitivní zdravotní účinky, žádné prokázány nebyly. Celkově je spíše považována za toxický nápoj.[5]

Negativní účinky[editovat | editovat zdroj]

Pití kombuchy není v zásadě omezené ani věkem, ani zdravotním stavem člověka – je vhodná prakticky pro každého. Negativní účinky se objevují hlavně u lidí, kteří s pitím kombuchy začínají. Nejsou nijak vážné – obvykle jde o nevolnost, pálení žáhy či střevní problémy. Příčin může být několik – důsledky pročišťování organismu, přílišná stimulace imunitního systému nebo překyselení žaludku. Těmto potížím se dá zabránit vyšším příjmem tekutin, pitím menšího množství kombuchy nebo pitím nápoje zároveň s jídlem. Jednou z možností je ale také alergická reakce.

Výroba nápoje[editovat | editovat zdroj]

Uvaříme čaj (obvykle zelený nebo černý; někdy se doporučují i bylinkové čaje, v jiných zdrojích se píše, že tyto čaje nevytváří pro kulturu správně prostředí), přidáme 90 g cukru (na 1 litr) – nejlepší je použít normální cukr bílý, jiné cukry (třtinový, hnědý, med, melasa apod.) nedokáže kultura správně rozložit a zpracovat. Přelijeme do skleněné nádoby a necháme vychladnout. Přidáme 1 dcl hotového nápoje a kombuchovou kulturu, překryjeme kusem čisté látky a zagumičkujeme (aby se do nápoje nedostaly nečistoty). Necháme 7 – 10 dní ve stínu v místnosti, kde se nevaří, nekouří, nevoňavkuje ani jinak nesmradí. Potom přecedíme a proces opakujeme. Hotový nápoj se uchovává v ledničce.

Dávkování[editovat | editovat zdroj]

Nejčastěji se doporučuje vypít dvě nebo tři sklenice denně (pokud se uživateli zdá samotný nápoj příliš silný, doporučuje se naředit džusem nebo zeleným čajem, může se dochucovat například i medem, citronem…), ovšem nelze určit jednotná dávka, záleží na každém. Je vhodné dělat v pití přestávku (1 týden za 1–3 měsíce nebo 1 měsíc za 6 měsíců), jinak si organismus navykne a nápoj ztratí na účinku.

Další využití kombuchy[editovat | editovat zdroj]

Jak nápoj, tak samotná kombuchová kultura mají mnohostranné využití.

Nápoj – Pokud necháme kombuchu kvasit déle než tři týdny, získáme kombuchový ocet. Můžeme ho používat stejně jako normální ocet. Při vyrážkách, kožních onemocněních, popáleninách, spáleninách od slunce nebo ekzémech se doporučuje připravit si obklad z kombuchy. Alternativou k obkladu je koupel. Voda musí mít maximálně 35 °C, vyšší teplota by účinné látky v kombuše zlikvidovala. Doba koupání by měla být cca 30 minut. Kombucha se dá použít i k masáži – pomáhá při bolestech svalů, je ovšem účinná např. i proti celulitidě. Má i příznivé účinky na pleť a vlasy, proto je možné nápoj používat místo pleťové vody nebo v kombinaci se smetanou jako pleťovou masku, nebo si s ním oplachovat vlasy. Údajně působí proti lupům, svědění hlavy a vypadávání vlasů. Z kombuchy můžeme také připravit nesčetné množství koktejlů nebo polévek. Kvasinky, které se usadí na dně nádoby při výrobě nápoje, se dají použít jako přísada do pečení.

Kultura – Přemnožená kultura se dá použít jako velmi výživné hnojivo pro rostliny nebo do kompostu. Nakrájená nebo rozmixovaná kultura se dá použít jako pleťová maska. Podle některých zdrojů je údajně možné kulturu jíst, některé tvrdí, že je lehce toxická. Faktem zůstává, že většinu kultury tvoří celulóza, kterou trávící ustrojí člověka nedokáže zpracovat.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VĪNA, I.; SEMJONOVS, P.; LINDE, R., et al. Current evidence on physiological activity and expected health effects of kombucha fermented beverage.. J Med Food. Feb 2014, roč. 17, čís. 2, s. 179-88. DOI:10.1089/jmf.2013.0031. PMID 24192111.  
  2. a b JAYABALAN, Rasu; MALBAŠA, R. V.; LONČAR, E. S.. A Review on Kombucha Tea—Microbiology, Composition, Fermentation, Beneficial Effects, Toxicity, and Tea Fungus. Comprehensive Reviews in Food Science and Food Safety. 13.4.2014, roč. 13, čís. 4.  
  3. a b ERNST, E.. Kombucha: a systematic review of the clinical evidence.. Forsch Komplementarmed Klass Naturheilkd. Apr 2003, roč. 10, čís. 2, s. 85-7. DOI:71667. PMID 12808367.  
  4. MARSH, AJ.; O'SULLIVAN, O.; HILL, C., et al. Sequence-based analysis of the bacterial and fungal compositions of multiple kombucha (tea fungus) samples.. Food Microbiol. Apr 2014, roč. 38, s. 171-8. DOI:10.1016/j.fm.2013.09.003. PMID 24290641.  
  5. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1497178/

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JAYABALAN, Rasu; MALBAŠA, R. V.; LONČAR, E. S.. A Review on Kombucha Tea—Microbiology, Composition, Fermentation, Beneficial Effects, Toxicity, and Tea Fungus. Comprehensive Reviews in Food Science and Food Safety. 13.4.2014, roč. 13, čís. 4.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]